"Po poledni svítí sice slunce nejintenzivněji, ale nejvyšší teplotu vzduchu naměříme obvykle až o pár hodin později. Od slunce se nejprve ohřeje země a pak zpětně od ní vzduch," vysvětluje meteorolog Martin Novák.
Nejchladnějším okamžikem dne bývá podle Nováka doba těsně před východem slunce.
Ochlaďte se na Lysé hoře
Některá česká města na svých internetových stránkách průběžně nabízejí graf ukazující, jak tam během dne roste a klesá teplota. Jedním z nich je Velké Meziříčí, kde je kromě ranního a odpoledního extrému vidět i největší skok dne směrem nahoru.
Mezi půl osmou a tři čtvrtě na osm ráno se v pondělí ve Velkém Meziříčí zvýšila teplota o tři stupně. To odpovídá i obecným poznatkům meteorologů.
"Ráno skutečně roste teplota nejrychleji. Kolem desáté se růst přibrzdí," potvrzuje Novák. Odpoledne teplota v Meziříčí dál stoupala a ustálila se na svém vrcholu 33,9 stupně. Pak začala pozvolna klesat.
Největší pád pak zažije denní teplota před západem slunce – tedy v těchto dnech po osmé hodině večerní. Pak už k ránu klesá pozvolna.
V klasické meteorologické předpovědi také nikdy nechybí údaj o teplotě na horách. V zimě jsou teplotní rozdíly mezi Sněžkou a Polabskou nížinou větší než v létě, ale v zásadě platí, že s každými sto metry nadmořské výšky klesne teplota asi o půl stupně.
Kdyby chtěl v pondělní výhni někdo najít nejsnesitelnější místo v Česku, připadala by v úvahu nejvíc beskydská Lysá hora s příjemnými odpoledními čtyřiadvaceti stupni. Vpodvečer se zase člověk může spíše ochladit všude na venkově. Tam začnou teploty klesat rychleji než ve městě, kde beton a asfalt horkem doslova "nasáknou".
Teplo dál vyzařují třeba továrny, v jejichž blízkosti se naměří víc stupňů, a kvůli odpařování bývá teplo i u vody.
Počasí a dlouhodobé rekordy
Zatímco nejextrémnějšími mrazy je pověstná šumavská obec Horská Kvilda, na "opak Kvildy" by mohlo aspirovat hned několik nejteplejších míst.
"Mohla by mezi ně patřit jižní Morava nebo naše severočeské měřicí stanice Doksany a Kopisty u Mostu," uvedl Novák. Kopisty leží ve vyprahlé mostecké uhelné pánvi, kde horko nezmírňuje ani zeleň, ani voda. Trojici nejteplejších lokalit doplňuje Praha.
Naopak Jihočeskému kraji se spíš rekordy vyhýbají, protože má vyšší nadmořskou výšku. Agentura Dobrý den z Pelhřimova, která oficiálně eviduje české rekordy, považuje prozatím za absolutně nejvyšší naměřenou teplotu na českém území 40,2 stupně Celsia z 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi.
"Nejteplejší červenec přinesl rok 1994, kdy činila průměrná teplota 24,3 stupně," řekl Miroslav Marek z Agentury Dobrý den.
Česká kniha rekordů mimochodem obsahuje i údaj o největším oteplení za čtyřiadvacet hodin. To se však přihodilo v lednu, konkrétně 14. ledna 1968, kdy najednou vylétla teplota o 28 stupňů v jednom dni nahoru. Útěchou snad může být to, že i v jindy mrazivé Horské Kvildě si v těchto dnech užívají třicítek.
"Ale vysoké teploty tu snášíme lépe než v nížině, protože na Kvildě pořád pofukuje příjemný vítr," říká majitel jedné z tamějších turistických chat Jaromír Chval.
