Namísto bažin třpytivé střechy sportovních stadionů, namísto divočiny nový lyžařský areál. A mezi nimi se line moderní a zřejmě i nejdražší železnice a dálnice na světě.
Pro někoho další důvod k hrdosti, pro obyvatele Achtyru, vsi uprostřed toho všeho, důvod olympijské hry nenávidět.
Nejen, že Achtyr nemá k dálnici přístup, nová komunikace navíc vesničany zcela odřízla od staré cesty, kterou dosud využívali. Z patnáctiminutové cesty na autobus, kterým se dostávají do práce, se stala dvouhodinová túra. Starou lávku, po které dříve přecházeli řeku, střeží armáda, která je nepustí.
"Cara" víc zajímají pochodně
"Úplně nás odřízli. Jsme v pasti," popsala Valja Prymjaková americké stanici CBS News. Není divu, že obyvatelé Achtyrova postrádají olympijské nadšení, které vládne ve zbytku země.
Bizarní stavitelství v Soči |
Těžká technika a hustý provoz rozbrázdily silnice procházející vsí a změnily městečko v prašné staveniště. A nejen to, lidé přišli i o studny a vodu tak do zdemolovaného Achtyru vozí nákladní auta.
Stížnosti rozlícených obyvatel Achtyru však úřady neberou vážně. Prezidenta organizačního výboru Dmitrije Černyšenka víc než starosti vesničanů zajímá jeho sbírka olympijských pochodní. Zvláště ta ze Soči: "Podívejte, je jako kalašnikov!"
"Američanům to tu bude připadat jako Aspen a Miami na jednom místě," řekl olympijský car, jak ho nazvala CBS. V Achtyru ale toto nadšení rozhodně nesdílejí.
Chabou útěchou jim může být snad jen to, že Rusko svými organizačními schopnostmi příliš neoslnilo ani zahraniční sportovce a novináře, na které přitom tolik touží udělat dojem. Hotely byly ještě při jejich příjezdu nedostavěné, tráva nestihla vyrůst, a tak ji nahrazuje obarvená hlína. Kolorit velkolepých her pak doplňují smečky toulavých psů (o svérázném stavitelství v Soči čtěte více zde).
