Dosavadní zákon byl vůči velkým znečišťovatelům poměrně tolerantní. Úřady v Pardubicích sice z údajů dvou stálých měřících stanic v naprosté většině případů dokázaly určit, který podnik nečistoty do ovzduší vypustil, ale viníka už nedokázaly jednoznačně usvědčit a potrestat. Novela zákona by však měla dát úředníkům do rukou nástroje, kterými by mohli proti znečišťovatelům postupovat razantněji.
„Nový zákon by nám měl dát účinné páky na znečišťovatele. Kraje budou moci vydávat vlastní závazná nařízení ke zlepšení čistoty ovzduší,“ uvedl vedoucí krajského referátu životního prostředí Josef Hejduk.
Účinnější postup proti znečišťovatelům očekává od novely zákona také Rostislav Jireš z královéhradecké pobočky hydrometeorologického ústavu, který má imisní měření v Pardubicích na starosti. „Zákon samosprávě umožní, aby se znečišťovatelem uzavřela písemnou dohodu o ochraně ovzduší, která bude právně závazná. Podobný systém se například osvědčil v Německu, kde v oblasti Porúří donutil továrny k mnohem větší kázni.“
Jireš ale zároveň dodává, že postup podle nového zákona musí doprovázet silný tlak veřejnosti a samosprávy. „Je to opět zkušenost z Německa, kde se mnohem více upozorňuje na to, že zákon je na straně lidí, že je sice obtížné znečištění firmám prokázat, ale zároveň je lidem zdůrazňováno, že silným tlakem veřejného mínění mohou podniky donutit ke korektnímu jednání. V regionech, které byly v podobné situaci, jako je nyní Pardubicko, se tímto vytrvalým tlakem podařilo přístup továren k ochraně ovzduší zlepšit.“
V Pardubicích zatím naprostá většina sporů mezi úřady a chemičkami končí slovními přestřelkami, které převažují nad udělenými pokutami a usvědčenými viníky.
Synthesia odpovědnost
za úniky toluenu odmítá
Například v loňském roce odhalila měřící stanice v sedmém pardubickém obvodu, že po dobu osmi měsíců bylo ve vzduchu až dvojnásobně více toluenu než v roce 2000. Vzhledem k charakteru výroby padlo jednoznačné podezření odborníků na Synthesii.
"Dokázat podniku, že vyšší koncentrace toluenu pochází právě z jeho výroby, je prakticky nemožné. Vedení všechno popře a snaží se svalit vinu na někoho jiného," říká Miroslav Rubeš z královéhradecké pobočky České inspekce životního
Vedení Synthesie však obratem tvrdí, že takové nařčení je falešné. „Synthesia dokonce v roce 2001 vyšla vstříc požadavku inspekce a nad rámec povinností zajistila měření emisí toluenu při čerpání této látky do provozních zásobníků, aby bylo možné posoudit i tento případný zdroj emisí,“ uvedl ředitel Synthesie Martin Borovička.
Rubeš však prošetřování vyšších koncentrací toluenu vidí jinak, než chemička. „Dodatečná měření neprokázala, že by toluen unikal do ovzduší od menších znečišťovatelů, jakoby mohla být třeba autolakovna v blízkosti měřící stanice. Synthesia to nerada slyší, ale jsme přesvědčeni, že většina velkých znečištění je právě od nich.“
Vedení Synthesie si však stojí na svém. „Je docela naivní se domnívat, že Synthesia je nepostižitelná v případě porušení platné legislativy a že neexistují mechanismy na prokázání původce překročení stanovených limitů,“ tvrdí ředitel Borovička.
Inspekce životného prostředí není jediná, kdo si na chování chemičky stěžuje. „S dřívějším vedením Synthesie jsme měli ústní dohodu, že pokud měřicí stanice v Rosicích ukáže překročení povolených limitů, bude se tím továrna zabývat. Byla to ale jen kolegiální dohoda, která před rokem a půl skončila s nástupem nového vedení. Teď se s námi už nikdo nebaví," konstatuje bezmocně starosta Rosic Josef Škoda.
Ředitel Synthesie neochotu ke komunikaci rázně popírá. „Komunikaci a konstruktivní diskusi s každým z okolí našeho závodu, kdo má opravdový zájem o zlepšení situace, považuji za základ dobré a úspěšné spolupráce při zlepšování životního prostředí v regionu,“ říká Borovička.
K verzi starosty sedmého městského obvodu se ale přiklání i vedoucí odboru životního prostředí pardubického magistrátu Miroslav Míča. „Někdejší ředitel Synthesie pro životní prostředí skutečně sám iniciativně jednal, ale ten už tam nepracuje. Nyní podnik dělá přesně jen to, co mu ukládá zákon.“
Kličkování podniků potvrzuje také Rostislav Jireš z hydrometeorologického ústavu. „Imisní měření sice prokáže překročení povolených koncentrací, ale všechny firmy svorně tvrdí, že jejich komíny jsou čisté.“
Stejně jako Synthesia se podle úředníků často chová i druhý významný znečišťovatel ovzduší v Pardubicích, rafinerie Paramo. Její bývalý ředitel Jan Špaček však tvrdil, že Paramo je otevřené všem. „Určitě komunikovat chceme. Každý kdo chce, může se do závodu přijít podívat, jak státní orgány, tak samozřejmě i veřejnost.“
Kraj chce do konce
roku přitvrdit
Josef Hejduk z krajského referátu životního prostředí míní, že už do konce letošního roku by kraj mohl v boji se znečišťovateli ovzduší přitvrdit. „Kraj má mít vypracovanou svou vlastní koncepci snižování emisí. V létě bychom měli vítězi výběrového řízení zadat zpracování podrobné analýzy stavu ovzduší v kraji. Ke konci roku by měly být výsledky hotové a ihned poté začneme zpracovávat programy na zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl Hejduk.
