Podle oceánologů může masa mikrobů pocházet z některých prvních forem života na Zemi.
"Kolonie totiž žije ve velké hloubce bez světla i kyslíku a zdá se, že přežila díky tomu, že se živila sirovodíky a 'dýchala' dusičnany. Může tedy představovat společenství organismů, které se vyvinulo z mikroorganismů starých 3 miliardy let, kdy na planetě ještě nebyl kyslík," píše server The Independent.
Vědci byli zaskočeni podívanou, když se jim v rámci hlubokomořského průzkumu na televizních obrazovkách objevily první snímky 'mikrobiálního koberce'. Pomocí ponorky zkoumali šelfové oblasti u Chile a Peru.
"Vypadalo to jako velký koberec bílé trávy s vlákny vlajícími ve vodě. Odděloval mořské dno a sediment od okolní vody," popsal pro server chilský vědec a účastník expedice Victor Gallardo.
Největší vlákna tohoto 'koberce' jsou široká asi jako polovina lidského vlasu a buňky v nich jsou uspořádány do dlouhých mnohobuněčných pramenů, které jsou díky sulfátům síry bílé.
Mikroorganismy nepotřebují kyslík, ale síru
Expedice odebrala z koberce vzorky a nechala je testovat. Podle prvních výsledků jde o společenství mikroorganismů, které je schopné se vyvíjet při extrémní hypoxii (nedostatek kyslíku - pozn. redakce). Tedy ve stejných podmínkách, které na Zemi panovaly před nástupem první fotosyntetických řas, jež byly schopné přeměnit oxid uhličitý na kyslík.
Průzkumníci zjistili, že velká plocha mikroorganismů se rozkládá u Chile a Peru, ale také ve vodách bohatých na síru u ostrovů Galapágy, Ekvádoru a Panamy.
"Po většinu času v historii Země byly oceány anoxické, tyto druhy zřejmě ovládaly planetu po stovky milionů let. DNA těchto mikroorganismů je pravděpodobně naživu déle, než cokoli jiného na této planetě," doplnil mořský biolog z Dalhouse University v Halifaxu Ron O´Dor.
Bohatství jako na korálech nebo v pralese
Průzkumníci, kteří mapovali mořský život, zjistili, že v oceánech žije mnohem více mikroorganismů, než se očekávalo. Zatímco v roce 2000 předpokládali, že v mořích žije 20 tisíc druhů mořských mikroorganismů, nyní se jejich číslo blíží 20 milionům, dodal O´Dor.
Podle biologů pracujících na sčítání mořského života se dá celková váha mořských mikroorganismů přirovnat k váze 240 miliard afrických slonů.
Vzorky odebrané z hlubokomořského dna podle vědců dokazují, že život je v těchto sférách velice rozmanitý. "Zdaleka se nejedná o mrtvou poušť, hluboké moře může soupeřit i s ekosystémy v deštných pralesích nebo na korálových útesech," míní další z vědců pracující na projektu Pedro Merinez Arbizu.
"Vzhledem k těmto novým objevům je jasné, že nemůžeme použít hlubokomořské dno jako skládku, nebo je nechat napospas těžbě přírodních surovin aniž by to obrovským způsobem neovlivnilo mořská společenství," dodal.
