Chátrající domy, některé vybydlené, čekající na demolici. Nepořádek. Houf dětí a psů... Tak vypadá řada romských ghett. Návštěva toho v ulici Přednádraží v Ostravě-Přívoze je ale jen pro silné žaludky.
Kvůli nefunkční městské kanalizaci se totiž nedá uniknout hejnům černých mušek, které láká světlé oblečení, ani všudypřítomnému zápachu splašků, které plní sklepy i přízemní byty.
"Je to katastrofa. Když pustím děcka ven, jsou špinavé a smrdí. Vodu na mytí přitom musím ohřívat," líčí nešťastná obyvatelka ghetta Mária Pokutová. "Ráda bych se odstěhovala, ale není kam. Kdy už někdo začne situaci řešit?" ptá se.
V ghettu žije 200 lidí
Odpověď zajímá všechny obyvatele ghetta, v němž žije téměř 200 lidí včetně 103 nezletilých dětí.
"Bydlím tu přes 30 let. Kdysi tu bylo krásně. Dnes je to hrůza. Například tyhle tři byty v přízemí byly před časem opravené. Teď jsou prázdné, protože se do nich tlačí splašky ze sklepa. Dveřmi vytékají na chodbu, přes zeď domu prosakují i ven," ukazuje Jan Bandy.
O tom, že podmínky v ghettu jsou otřesné a domy z hygienického hlediska neobyvatelné, vědí kromě jejich majitele hygienici, radní a úředníci města i obvodu. Před rokem tam totiž řádila žloutenka a nedávno podstoupili mnozí obyvatelé ghetta druhé očkování. Navíc jediný dům, který v lokalitě patřil Moravské Ostravě, nechal obvod raději zbourat.
"Byl neobyvatelný. Proto jsme rodinám dali náhradní byty. Jenže do domu se pak začali stahovat bezdomovci, proto jsme ho zbourali," říká radní obvodu Lukáš Semerák.
I když všichni situaci znají, označují ji za katastrofální a tvrdí, že ji řeší, výsledek není žádný. Odpovědnost svalují jeden na druhého a na žádném rozumném řešení, které by vyhovovalo všem, se neumějí nebo nechtějí dohodnout.
Podle města může za situaci podnikatel Oldřich Roztočil. Ten ale vinu dává naopak městu.
"Před dvěma lety jsem v ulici Přednádraží koupil i s nájemníky devět činžovních domů, které kdysi patřily Českým drahám. Začal jsem je opravovat, ale zastavil mě problém s nefunkční kanalizací. Upozornil jsem na to město i společnost OVAK. Jenže se zjistilo, že není jasné, komu kanalizace patří," líčí počátky peripetií Roztočil.
Město tvrdí, že opravu zatím nezahájí
O část kanalizace se přihlásila firma Ostravské opravny a strojírny. Když ale majitelé zjistili, že sice vyberou nějaké peníze za stočné, ale mnohem víc zaplatí za opravy, nároku se vzdali.
Kanalizace tak podle zákona připadla Ostravě. To sice na jaře Roztočilovi písemně potvrdil šéf majetkového odboru města, ale jinak se tím Ostrava příliš nechlubila.
Například pro hygieniky, úředníky města či radní Moravské Ostravy to je novinka, kterou se až nyní dozvěděli buď od Roztočila, nebo od MF DNES. Redakce má dokument k dispozici. Tak či onak, město se k opravě kanalizace zatím nechystá.
"Část kanalizace je jako nalezený majetek ve vlastnictví města, ale část by mohla být majetkem Českých drah. Před dvěma týdny jsme je kvůli tomu oslovili, doteď nemáme reakci. Do doby vyřešení vlastnických vztahů opravu kanalizace nezahájíme," řekla v pátek mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská.
Podle Roztočila je zjevné, že město nemá zájem investovat do opravy kanalizace.
"Je to přitom jeho zákonná povinnost. Když ji neplní, vodoprávní úřad, který v této věci zastupuje stát, má Ostravě nařídit okamžitou opravu. Bohužel šéf odboru jde na ruku městu, pro které pracuje," zlobí se Roztočil, kterého nefunkční kanalizace zřejmě připraví o miliony investované do koupě domů.
Majitel i obyvatelé ghetta si přejí opravu kanalizace a domů. Podle radního Semeráka by ale bylo rozumnější, kdyby město a obvod domy u dálnice vykoupilo, zbouralo je a rozšířilo tam zónu pro lehký průmysl. "S tím bych souhlasil, když se mi vrátí vložené investice," říká Roztočil.
