Lesy v Orlických horách churaví. Jsou nemocné čím dál víc. A nikdo neví, jestli se chorobu podaří zastavit, zda vápnění - jakási lesní medicína - zabere. "Je to o sto procent horší než loni," říká Jiří Zatloukal, hlavní lesní správce soukromých Lesů Janeček. Zatímco loni byly postiženy lesy na sto sedmdesáti hektarech, letos to už je na pěti stech. Ještě hůře jsou na tom u Kolowratů, druhého velkého soukromého vlastníka v Orlických horách. Státní lesy jsou zatím zasaženy minimálně.
"Vidíte to?" ukazuje Zatloukal na skupinu smrků. Některé větve mají sice ještě zelené, ale jinak převažuje žlutá a hnědá barva známka toho, že jehličí usychá.
Konce několika větví už jsou úplně holé. "Tyhle stromky sotva přežijí," odhaduje Zatloukal. Orlické hory jako by nezapadaly do optimistických zpráv o zlepšování životního prostředí.
Podobně jsou na tom Krušné hory, kde také stromy stále usychají. Jinde se vesměs daří zdravotní stav porostů zlepšovat, i když lokálně stromy umírají i jinde. Ale například Jizerské hory, zdevastované v sedmdesátých a osmdesátých letech, jsou už opět zcela zalesněné.
"Rozsah nových škod v Krušných a Orlických horách se zvýšil," stojí ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 1999, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Lesník Jiří Zatloukal má už teď hrůzu z toho, v jakém stavu budou porosty v Orlických horách na jaře, které stromy přežijí, které zahynou. "Na jaře to bývá vždy nejhorší," říká.
Geochemik Jakub Hruška, který v Českém geologickém ústavu už roky zkoumá chemické procesy v půdě, tvrdí, že orlické lesy doplácejí na ekologickou devastaci z minulých desetiletí: továrny teď už sice vypouštějí do ovzduší méně zplodin, avšak půda je už natolik nasycená škodlivinami, že stačí málo, aby zůstávala překyselená, s minimem minerálních živin, které strom potřebuje ke zdravému růstu.
Do Orlických hor se sjíždí jeden expert za druhým a všichni zkoumají tamní půdu a stromy. První, co každému padne do oka, je nepřirozený vzrůst mladých smrků. Stromy rostou rychle do výšky, ale větví mají málo. To ukazuje na to, že v půdě je také nadměrné množství dusičnanů.
Experti rovněž zjistili, že stromy napadá houba, všichni to však pokládají za druhotný jev podobně jako kůrovec - škůdcům se vždy daří v oslabeném porostu. Ale stejné nebezpečí hrozí od nenadálých změn počasí. V zimě může náhlý mráz způsobit, že se oslabené stromy polámou, kvůli suchému létu mohou porosty uschnout. "Nedá se předpovědět, co se stane s takovým labilním ekologickým systémem třeba jen příští rok," říká geochemik Hruška.
Ministerstvo zemědělství vydává na vápnění Orlických hor, které má snížit kyselost půdy, miliony korun. Ministerstvo životního prostředí poskytuje statisíce na výsadbu a ochranu listnáčů, které jsou odolnější než jehličnany. Teď dokonce uvažuje o tom, že do Orlických hor vyšle tým geochemiků, který od příštího roku bude zjišťovat možnosti regenerace půdy v horizontu dvaceti až třiceti let. "Uvidíme, jak to s lesy dopadne," říká lesník Jiří Zatloukal.
