I po zvýšení poplatku musí nemocnice "hotelové služby" stále dotovat. Peníze na ně tedy půjdou dál částečně ze zdravotního pojištění, které je určeno na léčbu. Pracovníci statistického úřadu spočítali, že průměrné "náklady na přežití" doma, tedy potraviny, nápoje, voda a bydlení, činí 144 korun.
Jde o průměr, v konkrétním případě záleží například na tom, zda lidé žijí ve městě či na venkově a v kolikačlenné rodině. Například obvyklé výdaje osmasedmdesátileté důchodkyně a vdovy Růženy Halámkové z Mostu činí v přepočtu 220 korun za den.
"Já dám 3 600 korun měsíčně za bydlení a energie, další tři tisíce za jídlo, snažím se žít skromně," říká penzistka s vlastním dvoupokojovým bytem v paneláku. Kdyby byla v nemocnici, bydlení zčásti platí dál. Ale i tak uvádí, že stovku denně utratí jen za jídlo.
Pobyt v nemocnici od čtvrtka podražil |
Nemocniční poplatek, jehož význam jako u jediného ze všech zdravotnických poplatků připouští i levicová ČSSD, ve čtvrtek vzrostl ze šedesáti korun právě na stokorunu (čtěte článek Pobyt v nemocnici je ode dneška dražší)
A nemocnice si i dál stěžují, že jim poplatky nepokryjí veškeré "nelékařské" náklady. "Od pacientů vybíráme celkem čtyři druhy poplatků - ambulantní, za recepty, za pohotovost a za pobyt. V součtu tyto poplatky tvoří pouhých 1,5 procenta našich celkových příjmů," říká Jaroslav Novotný z obchodně-ekonomického odboru písecké nemocnice.
Některé špitály si jen pro představu počítají náklady, které s léčbou pacientů souvisí pouze nepřímo, a přesto jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Jsou v tom velké rozdíly. Ve Fakultní nemocnici Brno to dělá 270 korun na pacienta a den, v pražské Thomayerově nemocnici 372 korun.
