Zářijový letecký úder na unesené cisterny s palivem v Afghánistánu, při kterém podle vyšetřování NATO zemřelo 142 lidí, zamíchal kartami i v nejvyšších patrech německé armády.
Podle deníku Bild měl informace o civilních obětech jak Bundeswehr, tak ministerstvo obrany. Informace ale tajily. Tehdejší šéf resortu obrany a dnešní ministr práce Franz Josef Jung ještě několik dní po útoku tvrdil, že při zásahu umírali jen povstalci z Talibanu.
Podle Bildu ale už 4. září večer, tedy pár hodin po útoku, existovaly důkazy, že pod Hindukúšem tekla i krev obyčejných Afghánců, kteří se seběhli pro "laciné" palivo k uvízlým cisternám, které Talibanci unesli při cestě z Tádžikistánu.
Ministra usvědčilo ze lži odtajněné video
Jung krátce po masakru navíc tvrdil, že měl velitel zásahu Georg Klein jasné důkazy, že jsou kolem cisteren jen povstalci. Toto tvrzení ale bledne tváří v tvář videu, které dnes také odtajnil německý bulvární deník na svých internetových stránkách.
NÁLET NA CISTERNYNálet se odehrál v pátek 4. září na ránem na žádost velitele německého rekonstrukčního týmu Georga Kleina. Americký letoun F-15 zacílil na dvě cisterny s palivem, které unesli Talibanci a uvázli s nimi v bahně řeky Kunduz. Podle svědectví místních povstalci vybízeli vesničany, aby pomohli s odčerpáním benzinu. - více čtěte zde |
Podle Bildu se zatím nepodařilo zjistit, zda měl šéf obrany Jung k materiálům přístup. Sám tvrdí, že materiály viděl až ve středu.
Jisté ale je, že svoji verzi pro veřejnost změnil až ve chvíli, kdy civilní oběti poprvé naznačila kancléřka Angela Merkelová. - více čtěte zde
Hlavy padají na různých postech
Židle pod Jungem je pořádně rozkývaná, ale zatím se nezhroutila, i když by si to opozice přála. To se nedá říct o vrchním velení armády. Ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg ve Spolkovém sněmu oznámil, že v nejvyšší armádní funkci na vlastní žádost končí generální inspektor Bundeswehru Schneiderhan.
Podle BBC nepodal o celém zásahu pravdivé informace. Hlavy ale padají i na dalších postech. Na berlínské dlažbě se brzy octne i náměstek ministra obrany Peter Wichert.
Skandál zasáhl německou politiku v nejméně vhodný čas, protože se v zemi, která má v Afghánistánu třetí největší kontingent ze všech zemí, právě diskutuje o vyslání dalších posil do země.
NĚMCI V AFGHÁNISTÁNUNěmecko má v současnosti v Afghánistánu 4 245 vojáků a po USA a Británii třetí největší kontingent v tamní misi NATO (ISAF). Ačkoli je mise mezi Němci nepopulární, má s výjimkou postkomunistické Levice v zásadě podporu ostatních parlamentních stran. (autor: ČTK) |