Syřané zároveň uvádějí dvě hlavní příčiny útěku z vlasti: strach z Asadova režimu nebo z radikálního hnutí Islámský stát. Tři pětiny běženců, kteří přišli do Německa, se ve vlasti obávaly, že je zatknou jednotky věrné prezidentovi. Dvě pětiny jako hlavní důvod útěku označují strach z únosu ozbrojenci Islámského státu.
Naprostá většina běženců se chce do Sýrie vrátit, až boje skončí. Polovina z nich nicméně označuje za podmínku návratu i konec Asadovy vlády.
Tři pětiny uprchlíků také podpořily vytvoření bezletové zóny nad severní Sýrií, které požaduje Turecko. Podle nich by vznik bezpečné oblasti vedl k tomu, že ze Sýrie bude utíkat méně lidí.
Syřané tvoří zhruba třetinu z 577 000 běženců, kteří se v Německu od začátku letošního roku zaregistrovali. Jsou nejpočetnější skupinou mezi uprchlíky v zemi.
K jejich příchodu v posledních týdnech přispělo i zveřejnění vnitřní směrnice Spolkového úřadu pro migraci (BAMF), která umožnila, aby německé úřady přímo rozhodovaly o udělení azylu Syřanům, i když tito lidé nevstoupili na území Evropské unie v Německu. Podle statistik ministerstva vnitra přitom většina Syřanů azyl v zemi skutečně získá.
Nápor uprchlíků v Makedonii
Do Německa přichází aktuálně většina uprchlíků takzvanou „Balkánskou cestou“. Největší nápor migrantů v posledních dnech zažívá zejména Makedonie. Za posledních 24 hodin do země z Řecka vstoupilo 10 000 běženců. Policie musela povolat posily, aby se jí dařilo situaci zvládnout.
„Očekáváme, že tato obrovská migrační vlna bude pokračovat i v nadcházejících dnech,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra. V minulých dnech se počet migrantů vstupujících do země pohyboval od 3000 do 5000.
