Při pondělním křížovém výslechu Shaver podle agentury AP připustil, že některé z diplomatických depeší neodpovídaly žádným z dokumentů, které zveřejnil server WikiLeaks. Manning čelí obvinění z toho, že WikiLeaks předal statisíce tajných vojenských a diplomatických dokumentů, které se pak dostaly na veřejnost.
Armádní analytik v neděli soudu řekl, že má důkazy o tom, že někdo počítač používal ke stahování dokumentů ve zjevné snaze přemístit je. V dosud nejzávažnějším svědectví během předběžného jednání na vojenské základně Fort Meade v americkém státu Maryland Shaver upřesnil, že příslušné složky se vážou k uživatelskému profilu obviněného nebo k jeho uživatelskému jménu bradley.manning.
Expert zkoumal dva Manningovy pracovní počítače z doby jeho působení v Bagdádu v letech 2009 a 2010. V jednom z nich se našly důkazy, že někdo víc než stokrát použil při vyhledávání klíčová slova WikiLeaks a Julian Assange, tedy jméno zakladatele serveru.
V pondělí Shaver při křížovém výslechu připustil, že některé z dokumentů v počítači se neshodovaly s těmi, které WikiLeaks zveřejnil. Expert to vysvětlil tak, že dokumenty byly poškozené a bylo je možné otevřít jen speciálními nástroji. Podle něj se WikiLeaks zřejmě kvůli tomu rozhodl materiály nevyužít.
Část pondělního jednání soudu, které pokračuje už čtvrtým dnem, ale bylo uzavřeno pro veřejnost s odůvodněním, že se projednávají utajované informace. Podle AP je to špatná zpráva pro obhajobu, která se mimo jiné snaží prokázat, že dokumenty zveřejněné na WikiLeaks nijak nepoškodily americké zájmy.
Uzavření jednání kritizovali aktivisté, kteří před základnou Fort Meade manifestují na Manningovu podporu. Soudce Paul Almanza podle nich brání novinářům "informovat o výpovědích ohledně materiálů, které jsou už teď veřejně dostupné".
Nynější soudní jednání má především rozhodnout, zda existují dostatečné důkazy pro zahájení vojenského soudního procesu s čtyřiadvacetiletým vojínem, který čelí 22 bodům obžaloby. Nejvážnějším z nich je obvinění ze spiknutí s nepřítelem, za které Manningovi u vojenského soudu hrozí až doživotní vězení.
Podle vyšetřovatelů se voják činů dopustil během svého nasazení v Iráku. Z vojenské databáze údajně stáhl tajné dokumenty o americkém působení v Iráku a v Afghánistánu a zhruba čtvrt milionu amerických diplomatických depeší z posledních deseti let. Získané dokumenty pak prý předal serveru WikiLeaks, který je postupně zveřejnil.
Vojín byl zatčen po návratu z Iráku v květnu 2010 a od té doby byl ve vazbě.
