K nejkontroverznějším pasážím patří možnost pro etnické Maďary žijící mimo Maďarsko získat volební právo. Proti tomu se stavěly sousední země včetně Slovenska, kde žijí početné maďarské menšiny.
Rozpočtová rada, kterou Orbánova vláda jmenovala na devět let, dostala pravomoc vetovat rozpočtové návrhy vlády, čímž může vyvolat i předčasné volby. Vláda jmenovala kromě rozpočtové rady také další vysoké úředníky na devět nebo 12 let. Je mezi nimi generální prokurátor, jenž může jednotlivé případy libovolně přidělovat jednotlivým soudům.
Ústava rovněž výrazně oslabuje pravomoci ústavního soudu, jenž se během uplynulých 22 let etabloval na důležitou instanci demokratické kontroly. Ústava dále vytváří podmínky pro vznik nového úřadu pro dohled nad soudnictvím, jehož šéfa bude volit parlament.
Socialisté jsou zločineckou organizací
Nový ústavní zákon o centrální bance umožňuje její fúzi s finančním regulátorem, a to navzdory protestům z Evropské unie a Evropské centrální banky. Podle nich je tím ohrožena nezávislost centrální banky. Třetího viceguvernéra centrální banky jmenuje přímo premiér.
Další ústavní dodatek uvaluje na opoziční socialisty, jakožto následníky bývalé komunistické strany, odpovědnost za zločiny komunismu. Socialistická strana je výslovně označena za "zločineckou organizaci". Těm jejím členům, kteří byli funkcionáři za totalitní éry, tak hrozí sankce v podobě snížení či dokonce zrušení starobního důchodu.
Ústavní dodatky a zákony vyvolaly kritiku nejen maďarské opozice, ale i Evropské komise nebo ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové. Brusel kritizoval především ústavní dodatky týkající se ekonomiky včetně omezení nezávislosti centrální banky. Clintonová v dopise Orbánovi vyjádřila obavy o směřování maďarské demokracie, přičemž upozornila na omezování nezávislosti justice a médií.
