"Když jsme otevřeli dveře, připadali jsme si jako Howard Carter, když našel hrobku Tutanchamona," srovnával čtyřiačtyřicetiletý Aretz pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung "objev" zanedbaného dvoupokojového bytu se slavným archeologickým nálezem z dob starého Egypta.
Na stěně visel kalendář nalistovaný na srpen 1988, ve kterém se oslavuje deset let společného výletu sovětského a východoněmeckého kosmonauta na oběžnou dráhu. V síťovce, se kterou Němci v dobách NDR rádi nakupovali, ležely nakousané seschlé housky. Pozinkovaná vana stála opřená o skříň.
podívejte seVíce fotografií z lipského bytu najdete zde. |
Spíž byla stále plná "dederonských" produktů jako Vita Cola, vodka Kristall či "delikatesní margarín Marella". Na stole hliníkové příbory a špinavé plastové nádobí.
"Přes velký nepořádek je to historická pokladnice, propust do dávno minulé doby," liboval si architekt.
Posledním obyvatelem bytu byl Heiko Schwarz, který měl podle dokumentů zanechaných na místě problémy s represivním režimem Honeckerových komunistů. Aretz se domnívá, že nájemník během turbulentního roku 1989 práskl do bot a opustil byt ve velkém spěchu.
Jak to přesně bylo, se nezjistí, pokud se dotyčný nájemník sám novinářům nebo Aretzovi neozve.
Z písemností, které po sobě Schwarz na místě zanechal, je sice zřejmé, že si s vládnoucím režimem moc nerozuměl, ale není zřejmé, z jakých důvodů.
O osudu obyvatele bytu mluví zanechané dokumenty
V bytě zůstal například záznam protokolu, podle kterého policie tehdy čtyřiadvacetiletému mladíkovi zabavila jeho přehrávač. Z jednoho z dokumentů, který ležel mezi spořitelní knížkou, účtenkami či řidičským průkazem, je zřejmé, že si muž odseděl rok v nápravném zařízení v Lipsku.
Aretz se také začetl do dopisu, který Schwarzovi adresovala jeho sestra. V psaní datovaném květnem 1989 mu vyčítá: "Co jsi zas dělal v Postupimi? Zas se začínáš poflakovat? Tak to se rovnou přihlas o novou celu."
Na jiném místě nazlobená sestra píše: "Musíš si sám sníst, co sis nadrobil. Říkám ti, že nemůžeš po nikom požadovat žádnou pomoc, protože všichni už mají dost tvých silných řečí."
Co se všechno najde v zanedbaných bytech
Čtyřicet metrů čtverečních ve třetím patře obytného domu ve čtvrti Reudnitz je podle Aretze nejlepší objev, který za svou kariéru učinil. A to již se svým týmem sanoval 160 starých domů, v nichž se přichomýtl k množství neobvyklých "nálezů".
"Tak dokonale zachovalá pozůstalost se vidí opravdu jen zřídka," cituje Aretze deník Welt.
Jednou opravoval byt, ve kterém objevil kompletní vydání novin Leipziger Beobachter od roku 1938. Mezi balíky papíru však ležela i mrtvola jejich sběratele.
V roce 1997 se zase dostal k bytu, kde na stole ještě stála snídaně z konce osmdesátých let. A ve skříni visela uniforma majora lidové armády Německé demokratické republiky.
Ze zpráv německých médií není jasné, proč k otevření bytu došlo až nyní – dvacet let po jeho opuštění. Ať už byl důvod jakýkoliv, obyvatelé bývalého východního Německa, kteří se užírají "ostalgií" po starých časech NDR, dostali díky fotografiím Schwarzova bytu příležitost podívat se do minulosti. A tak posoudit, jak moc se změnil jejich životní standard od pádu berlínské zdi.
