Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porsche byl nacista, jeho památník nechceme, zlobí se lidé z Vratislavic

  6:00aktualizováno  6:00
Část obyvatel Vratislavic brojí proti Památníku Ferdinanda Porscheho, zdejšího rodáka, slavného konstruktéra a zakladatele legendární automobilky, který byl za války důstojníkem SS. Chtějí alespoň, aby památník zmiňoval jeho temnou minulost. O té totiž zatím mlčí.

Ferdinand Porsche. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Porsche podle odpůrců památníku zneužíval otrocké práce vězňů z koncentračních táborů. Namítají, že památník nevzdává hold světoznámému autu, ale místnímu rodákovi, který se za druhé světové války zapletl s nacisty.

"Jeho existence ve Vratislavicích je skandální," píše na webu nasevratislavice.cz Petr Jirásko. "Jestliže se v Německu vysloví termín Porsche, jde o automobil, automobilový průmysl. Jestliže se vysloví stejný termín ve Vratislavicích, které nemají s výrobou automobilů nic společného, jde o konkrétní osobu, která má nacistickou minulost. Tato fakta nejsou v 'památníku' samozřejmě uvedena," zlobí se Jirásko.V Německu žil a něco podobného by tam prý nebylo myslitelné.

Poukazuje na to, že zakladatel automobilky Volkswagen byl členem NSDAP, vysoký důstojník zločineckých jednotek SS. Mimo jiné mu byl propůjčen prsten s umrlčí lebkou (Totenkopfring), který dostal od šéfa SS Himmlera. Upozorňuje i na to, Ferdinand Porsche byl vyznamenán Řádem válečného záslužného kříže. Vyznamenání založeného Hitlerem v době třetí říše.

Chtěli jsme jen vyzdvihnout genialitu konstruktéra

Odvolává se na knihu německého historika Guido Knoppa Hitlerovi manažeři. Ten poukazuje mimo jiné na to, že v porscheho závodech za války pracovali především vězňové z koncentračních táborů. V té době se v nich vyráběla bojová letadla, pancéřové zbraně, miny i obávaná raketa V-1.

Ferdinand Porsche

Narodil se ve Vratislavicích 3. září 1875. Byl konstruktérem automobilů, známý je hlavně jako tvůrce populárního "lidového vozu" později známého jako VW Brouk.

V roce 1938 začala výstavba továrny na výrobu lidových vozů ve Wolfsburgu, kde je dnes sídlo firmy Volkswagen. Vzhledem k začínající válce se místo lidového vozu začala vyrábět jeho vojenská verze KdF-82, zvaná též KdF Kübelwagen.

Porsche navrhl také několik typů obrněných vozidel – stíhač tanků Ferdinand, a pouze do prototypu dovedený supertěžký tank Maus.

Po válce byl Ferdinand Porsche odsouzen za spolupráci s nacisty na 22 měsíců vězení.

Ferdinand Porsche zemřel krátce po svých 75. narozeninách na následky infarktu ve Stuttgartu, pohřben je v Zell am See.

 "Jak se v souvislosti s člověkem, který má takovou minulost, může něco jmenovat památník? Je to přinejmenším zarážející. Tu historii teď památník zatajuje a to je špatné," řekl pro MF DNES Jirásko.

Materiály o minulosti vratislavického rodáka předal všem zastupitelům na únorovém zasedání. Pod dojmem těchto historických faktů požaduje po starostovi písemné vyjádření k podobě památníku.

"Uspořádáme přednášku historiků liberecké univerzity. Při zbudování Památníku jsme ale hlavně chtěli vyzdvihnout genialitu tohoto konstruktéra, který je vratislavickým rodákem. Jen Volkswagenu Brouk se celosvětově vyrobilo zhruba osmnáct milionů kusů. Je pravda, že jeho členství v NSDAP v Památníku nezmiňujeme. Budeme ji uvádět," zmínil starosta Vratislavic Lukáš Pohanka.

Odpůrci současného památníku: Musí na něm být všechna fakta

Podle Jiráska by bylo řešením vytvořit ve Vratislavicích něco na způsob památníku smíření, kde by se připomněla slavná i nepříjemná fakta z historie Vratislavic. Včetně například narození Konrada Henleina, jeho aktivit, ale i poválečného odsunu tisíců Němců.

Památník je architektonickou součástí oceněné stavby vratislavického kulturního domu Desítka. Má moderní podobu a stojí v něm vždy tři zapůjčené vozy Porsche. Typy se pravidelně obměňují. Videoprojekce připomíná historii automobilky. Je jednou z atrakcí městského obvodu.

Vytváření kultu osobnosti slavného, ale pod dojmem válečné etapy kontroverzního konstruktéra však vadí i jiným obyvatelům. Jedním z nich je Pavel Hrstka. Před několika lety inicioval petici za odstranění nápisu z cedulí Vratislavic, které hlásaly, že jsou rodištěm Ferdinanda Porscheho. Podepsalo ji asi 150 lidí.

Měl také podezření, že je nápis propagací nacismu a podal na zastupitelstvo Vratislavic trestní oznámení na policii. Ta ale věc odložila. "Zastupitelé měli tendenci petici zpochybnit, vzali ji na vědomí, ale cedule zůstaly ve stávajícím stavu," zmínil vývoj kauzy.

Předseda klubu se Porscheho zastává

Na Památník Ferdinanda Porscheho se dívá podobně. Sportovní vozy se mu líbí, jak ale říká, památník neměl vzniknout, protože Porsche je problematická osoba.

"Mělo se říci, že kořeny tvůrců těchto sportovních vozů jsou z Vratislavic. A jmenovat otce, vratislavického radního a klempíře, stejně jako syna Ferryho, který založil automobilku Porsche. Neměli bychom se chlubit Ferdinandem," domnívá se Hrstka.

Osobou Ferdinanda Porscheho se zabývá i nový ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. "Jde o rozporuplnou osobnost. Rozhodně to nebyl válečný zločinec, ale svůj intelekt a znalosti dal k dispozici třetí říši, v níž bezpochyby zastával vysoké funkce," řekl před časem.

Jiní se jej zastávají. Například Milan Bumba, předseda Porsche Classic Clubu ČR uvedl v MF DNES toto: "Vždy se soustředil pouze na techniku, které také podřídil vše. Po válce se však nenašla jediná osoba, ani z řad válečných zajatců z pracovních lágrů, která by jej obvinila ze smrti jiných."

"Je mi smutno z toho, že ještě dnes, po šedesáti letech, kdy Ferdinand Porsche zemřel, se najdou lidé, kteří plivou na jeho památku. Sebranku komunistů, která nám před rokem 1989 diktovala, nikdo neočerňuje. Proč?" podotkl Bumba.

Vadí vám pomník Ferdinanda Porscheho ve Vratislavicích?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. května 2013. Anketa je uzavřena.

Ne 7604
Ano 935
Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

VIDEO: Jak se „estébáci“ domlouvali během demonstrací 17. listopadu 1989

Kordon VB zablokoval dav na Národní třídě, z druhé strany na něj tlačily...

Během událostí 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci Státní bezpečnosti (StB). Na archivních záběrech...

Armádní speciál s týmem lékařů zachránil tříměsíční dívenku ze Slovenska

Novorozeně cestuje letounem CASA ve speciálním inkubátoru do Prahy

Unikátní záchranný let má za sebou armádní letoun CASA. Se speciálním týmem lékařů a zdravotnickým vybavením na palubě...

Komunističtí poslanci chodili jako tělo bez duše, vzpomíná Kudláček

Libor Kudláček (v popředí druhý zleva) se svými politickými kolegy z Občanské...

Jak málo v listopadových dnech roku 1989 stačilo, aby události změnily člověku život? Libora Kudláčka, spoluzakladatele...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.