ODPOVĚDI ADRIANY KRNÁČOVÉ ČTĚTE ZDE
"Korupci nelze vymýtit úplně, vždy bude existovat nebezpečí selhání jednotlivce, ale kde je vůle, tam je i cesta. Stačí se podívat na Slovensko," říká šéfka Transparency International Adriana Krnáčová v on-line rozhovoru pro iDNES.cz.
Podle Krnáčové jsme v otázce korupce "mentálními zajatci" minulosti. "Existují země, kde je nošení bonboniér nebo kafíček naprosto nemyslitelné a člověk, který tohle dělá, je považován za exota," popisuje Krnáčová. "Dodavatel už jednou za svoji práci dostal odměnu, která byla sjednaná. Klient byl spokojen. Konec." dodává.
Na úřad se nechodí jako na návštěvu
Jak ředitelka Transparency International upozornila, na úřad nebo k lékaři se nechodí jako na návštěvu k přátelům nebo mamince na narozeniny, kdy je slušné něco přinést s sebou. "Úředník nebo lékař za svoji práci dostane mzdu. Jakékoli ovlivňování úředního nebo jiného postupu lze považovat za korupci, neboť ten, který příjme "úplatek" zneužil svěřenou pravomoc a není vyloučeno, že když nyní vezme "nevinný dárek", jindy to může být něco méně nevinného," popisuje Krnáčová.
Korupční prostředí, kterému se u nás stále nebývale daří, je podle Krnáčové také dílem systémové chyby. "Tato "chyba" však poskytuje tolika jedincům výhody, že se jí nechtějí vzdát, ani systém přenastavit. To, že systém je pro veřejnost nevýhodný, to je pravda, ale koho tady zajímá veřejný zájem, prospěch veřejnosti? Společnost je přece anonymní masa, o kterou politici jeví zájem jen před volbami," míní šéfka Transparency International.
Bez nátlaku občanů se nic nezmění
Krnáčová je přesvědčena, že pokud sami nebudeme vyžadovat změnu, nic se nestane. "Po tolika letech práce v oboru jsem skeptická k tomu, že se bez nátlaku občanů a zejména malých a strředních podnikatelů v této zemi něco změní. Můžete mít jakkoli tvrdou legislativu, když nebude vynucována kvalitní justicí a policií bez zásahu politických aktérů, nebude účinná," dodává Krnáčová.
Adriana Krnáčová vystudovala vědu o výtvarném umění a jazyky na FFUK v Bratislavě, Institut pro systémové vzdělávání v Praze a strategický a finanční management na William Davidson Institut.
Po ukončení studií se věnovala organizaci výstav doma i v zahraničí, teorii a kritice umění, tlumočení a překladatelství. V roce 1991 byla požádána o spolupráci při založení nadace Open Society Fund a Soros Center for Contemporary Arts.
Do roku 1995 byla ředitelkou Centra současného umění a současně redaktorkou časopisu Profil. Je členkou Mezinárodního sdružení novinářů.
V letech 1995-2000 setrvala v komerčním sektoru v oblasti vydavatelství a poradenství. Od roku 2000 spolupracuje s Transparency International. Od března 2002 je výkonnou ředitelkou Transparency International - Česká republika.
