Prakticky stejný návrh na kulturní využití zchátralé budovy předložilo i vedení městského Kulturního zařízení, zastupitelé ale odmítli, aby se všechny další opravy a rozsáhlé rekonstrukce platily z městské pokladny. Velké výdaje bude mít totiž radnice ještě s dokončením rekonstrukce zámku. Ještě před rokem i díky tomu někteří uvažovali o demolici památky.
Město si nicméně dalo podmínku, že nový vlastník musí při opravách dodržet vypracovanou architektonickou studii a objekt nevyužít jinak než ke kulturním účelům.
"Interiér kaple zůstane otevřený a bez pater. Bude to ideální výstavní objekt, sál pro pořádání menších koncertů nebo přednášek," poznamenal valašskomeziříčský starosta Bohdan Mikušek.
Stejně jako několik dalších zastupitelů ale prosazoval, aby kaple zůstala městu, které by ji opravovalo postupně. "Je to součást zámku, mohli jsme se dívat trochu víc do budoucnosti. Jestli bude teď opravena rychleji, to se ukáže," řekl.
Petr Tulia chce kapli spolu se sousední sýpkou využít především pro romskou kulturní činnost, kterou zaštítí zdejší Demokratická aliance Romů, chce ale spolupracovat i s městem.
"Bude to centrum pro širokou veřejnost. Chceme zvát umělce, pořádat výstavy, prostě zviditelnit město. Spolupráce s Kulturním zařízením bude ale samozřejmě nezbytná," poznamenal podnikatel a zároveň předseda místní aliance Romů.
Podle ředitele Kulturního zařízení Ivana Junáška je nejdůležitější, že se podařilo prosadit architektonický návrh, který by měl i nový majitel dodržet. "Pak je lhostejné, kdo ji bude vlastnit," poznamenal.
Otázku památné kaple řešilo město téměř deset let. Už jednou ji chtěla opravit soukromá firma, ale vrátila ji městu. Projevili o ni zájem i Holanďané z partnerského města Bussumu. Velká investice i podmínky památkářů ale většinu zájemců odradily.
