Muhammad kráčí alejí k parku na severu afghánské metropole a nese velkou proutěnou klec zakrytou modrou látkou. Jde s ním jeho syn, aby se pobavil i přiučil. Muhammad má v kleci koroptev určenou pro zápasy.
"Koupil jsem ji na jihu Afghánistánu, jižně od Kandaháru," říká čtyřiadvacetiletý muž agentuře AFP. Odkrývá přehoz a pyšně ukazuje opeřence s malým červeným špičatým zobákem, bílým hrdlem a peřím popelavě šedé barvy, na bocích s bílými a černými proužky.
Tento výstavní kus ho stál 500 dolarů (asi 9750 českých korun). Na Afghánistán, kde se průměrný příjem pohybuje kolem 570 dolarů (asi 11.120 korun), to není málo. Muhammad koroptev střeží jako oko v hlavě, neboť zvíře mu může vydělat až několik set dolarů. "Jednou vyhrávám, podruhé prohrávám, jak kdy. Pečuji o ni a miluji ji dokonce víc než svého syna," říká žertem.
To už je zpovzdálí slyšet ze skupiny zhruba stovky mužů křik. Zápasy začínají. Uprostřed malého zápasiště proti sobě stanuly dvě koroptve. Kolem nich prožívají diváci nejvyšší vzrušení: jedni křičí, gestikulují a povzbuzují ptáky, jiní už na ně začínají sázet. Jeden muž kropí vodou improvizovanou arénu, aby ji ochladil.
Souboj může trvat deset minut i dvě hodiny
Ptáci trpí stresem a vyčerpávajícím vedrem. Boj má už začít, ale nic se neděje. Přes úsilí jejich majitelů, kteří se snaží poštvat jednu koroptev proti druhé, se ptáci zcela ignorují. První kolo končí, aniž se koroptve střetly. Obě jsou opět zavřeny do klecí. "Na tom není nic zvláštního. Jsou to velmi dobří ptáci. Souboj může trvat deset minut až dvě hodiny," říká mohutný padesátník Habíbulláh.
Druhé kolo začíná ve vyšším rytmu. Jedna koroptev sevřela zobákem krk své soupeřky a snaží se ji znehybnět, ale soupeřce se podařilo vyprostit se. Obě se znovu vracejí do klece. Kola následují jedno za druhým a ptáci pokrytí bahnem ztrácejí peří. To už jsou více nervózní. A také agresivnější. Výše sázek roste.
"Ze začátku jsme byli na 200 dolarech, teď jsme na 800. Zápas bude pokračovat, dokud jedna z koroptví nepadne vyčerpáním," vysvětluje Habíbulláh a ujišťuje, že k uhynutí ptáků dochází jen výjimečně. Po více než hodině odmítá jedna z koroptví dále bojovat a vítěz je jasný.
Pokud si chcete "bojovnou" koroptev koupit, musíte navštívit specializovaný trh s ptáky v úzké uličce starého města, kde je slyšet křik ptáků všeho druhu. V Sibghatulláhově maličkém obchůdku jsou klece postaveny na starých dřevěných prknech. Prodavač je znalcem bojových koroptvích: aby měl pták sílu a vytrvalost, je třeba ho krmit chlebem z čočky, mandlemi, pistáciemi a šafránem.
Zde se koroptev prodává až za několik tisíc dolarů. "Dříve ptáci pocházeli z (provincie) Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu. Dnes jsou však dobří zápasníci z Kvéty," metropole nestabilní pákistánské provincie Balúčistán, říká prodavač.
Proti jsou lidé ze ZOO, vláda má jiné starosti
Avšak tyto ptačí zápasy, obchod se zvířaty a krutost, která je s tím nevyhnutelně spojena, nejsou všem po chuti. "Odsuzujeme takové zápasy," prohlašuje ředitel kábulské zoologické zahrady Azíz Gul Sakíb. "Snažili jsme se to zarazit, ale zápasy ptáků nebo psů, které můžete vidět především na venkově, jsou stále častější," dodává.
Úřady v Afghánistánu zmítaném nepokoji mají jiné starosti a navíc jde o tradici hluboce zakořeněnou v afghánské kultuře. V kábulském parku zavládl klid. Muži kolem arény diskutují, pokuřují cigarety nebo hašiš, pojídají maso pečené na rožni a poslouchají zpěv koroptví. Horečka opadla - tedy až do příštího zápasu.
