V justici i u policie pracují lidé s podivnou minulostí

P r a h a - Deset let po pádu komunismu stále slouží u policie a v justici na vlivných postech lidé, kteří se podíleli na represích minulého režimu. Z interních informací ministerstva spravedlnosti vyplývá, že jen na státním zastupitelství je přes deset případů podobných Jaroslavu Šejvlovi - současnému státnímu zástupci, který se jako náčelník SNB účastnil potlačování protikomunistických demonstrací. V policii si žádné takové číslo nikdo netroufá ani odhadnout - před listopadem 1989 byla na zásahy například v Praze nasazována většina velitelů z centra města. Představitelé obou resortů o řadě z nich vědí a připouštějí, že takové případy podkopávají důvěru lidí v tyto instituce, nehodlají však s tím nic dělat.

Navíc zákony jsou takové, že státní zástupce a soudce - na rozdíl od policistů - nelze kvůli minulosti odvolat.
"Nechystáme nějaké plošné prověrky či kontroly ostatních lidí. Na to nemáme čas," řekl ministr vnitra Václav Grulich.
K minulosti podřízených se nehodlá vracet ani ministr spravedlnosti Otakar Motejl, nechce zveřejnit ani jména dalších provinilců. "Děláte svou práci, dělejte ji - budu rád," odpověděl Motejl na otázku, jestli by pro pověst justice nebylo lepší, kdyby jména žalobců a soudců, o jejichž sporné minulostí ví, sám zveřejnil dřív, než se dostanou na veřejnost.
Ministr Motejl i špičky státního zastupitelství přitom upozorňují, že jejich podřízení s poskvrněnou minulostí nebudou moci svou práci řádně vykonávat.
Ztratí totiž minimálně dvě základní vlastnosti: nestrannost a nezávislost.
"Bude vždycky hrozit, že se na ně někdo něco dozví a budou snadno vydíratelní, což je u státního zástupce, či dokonce u soudce nepředstavitelné," konstatoval vrchní státní zástupce Karel Brückler.
V uplynulých čtrnácti dnech vyšlo najevo, že demonstracím v hlavním městě velí Jan Brajer, který totéž dělal i před rokem 1989.
Současná soudkyně Krajského soudu v Brně Ludmila Antlová zase v roce 1972 ještě jako soudkyně městského soudu rozhodla, že ztráta důvěry ze strany KSČ je dostatečným důvodem k vyhození ze zaměstnání.
Soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák je přesvědčen, že by resort nad minulostí neměl zavírat oči. "Důležité je nenechat to v klidu. Měla by to být i otázka stavovské cti. Pokud se třeba ukáže, že některý soudce někoho odsoudil pro politický delikt, měl by se najít způsob, jak takovou situaci řešit, jak ho dostat pryč," tvrdí Čermák.
Ministři Motejl a Grulich argumentují tím, že nelze rozjet druhé kolo prověrek, protože to zákon neumožňuje. "Hon na čarodějnice bych opravdu nerad," dodal k možnosti obnovených prověrek Motejl.
Náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret však jedno řešení nabízí: znovu prověřit jen ty, o nichž panují pochybnosti. A k tomu žádná novela není nutná. "Pokud přistoupíme na to, že prověrky vycházely z neúplných údajů, mohou se kdykoli přezkoumat. Nikoli plošně, ale u konkrétních případů. Jestliže někdo při prověrkách zatajil některé skutečnosti stanovené zákonem, de facto nebyl prověřen. A to je důvod k přehodnocení," konstatoval Bret.
Působení zdiskreditovaných policistů, žalobců a soudců umožnila právě skutečnost, že síta prověrek po roce 1989 byla natolik děravá, že jimi spousta z nich prošla a až nyní jejich minulost vyplouvá na povrch.
Nedokonalost prověrek dnes už přiznávají všichni. "Pokud jde o očistu justice po listopadu 1989, mohu konstatovat, že k této očistě došlo ve výrazně redukované podobě. Myslím, že tu obecně nebyla ochota," řekl soudce Ústavního soudu Čermák. Stejně mluví i náměstek ředitele ÚDV Bret: "Prostě se to propáslo. Byla to promarněná příležitost." Častý argument "prošel prověrkami" zpochybnila i Petruška Šustrová, která byla v Ústřední prověrkové komisi. Upozorňuje totiž, že komise byly složené z laiků, kteří navíc zkoumali jen ty dokumenty, které jim tehdejší orgány daly k dispozici, a hodnotili jen ty informace, které jim prověřovaný sám sdělil. "Slyšela jsem i o případech, kdy spis dostala do ruky prověřovaná osoba a teprve až potom komise.
Pokud tedy vstupní informace nebyly úplné a objektivní, nemohly být objektivní ani závěry komise," konstatovala Šustrová.
Ani bývalý ministr spravedlnosti Jiří Novák, který do funkce státního zástupce jmenoval Jaroslava Šejvla, prověřování nepřeceňuje: "Nikdo a ani já z pozice ministra jsme neměli křišťálovou kouli. Měl jsem jen ty informace, které mi dali krajští státní zástupci, a na jejich prostudování a rozhodnutí bylo navíc hrozně málo času." Vysvětlení, proč byly prověrky nedokonalé, je ovšem ještě jedno: nebyl zájem, aby dokonalé byly. To naznačuje i výrok Jaroslava Fenka, náměstka nejvyšší státní zástupkyně: "Konkrétně v kauze pana doktora Šejvla mělo ministerstvo k dispozici i tu informaci o jeho předlistopadové minulosti ve službách SNB. Pan exministr Novák neříká pravdu." Sociologové varují, že postoje neohlížet se do minulosti jdou proti názoru většiny lidí. "Ta špatná nálada, únava po deseti letech nenaplněných nadějí hledá vyústění. Může to být touha po opakované katarzi, po novém listopadu. Je otázkou, zda to po Vánocích skončí nebo přijde razantnější vyrovnávání se s historií. Obě varianty jsou ve hře.
Na pozadí této diskuse se tedy vede spor o to, kterou cestou se česká společnost vydá," konstatoval sociolog z Masarykovy univerzity Brno Jaromír Volek.