"Máme silné podezření, že rabování a krádeže památek prováděly organizované kriminální skupiny, které přesně věděly, co hledat," prohlásil ministr spravedlnosti John Ashcroft.
USA čelí kritice, že po pádu Saddáma nedokázala památky ochránit. V Iráku zmizelo na 200 tisíc artefaktů během vlny rabování, která zachvátila zemi po vítězném tažení spojenců proti režimu svrženého prezidenta Saddáma Husajna.
USA chystají rezoluci o památkách
Washington chystá podle diplomatů při OSN rezoluci, která vyzve země světa, aby potíraly obchod s iráckými památkami a vracely je. Některé hlasy podotýkají, že návrh bude částí obsáhlé rezoluce zahrnující zrušení sankcí proti Bagdádu.
"Kriminálníci, kteří kradli a památky zřejmě vyvezli za irácké hranice, by měli vědět, že spravedlnosti neutečou," tvrdí Ashcroft, který na konferenci v Lyonu během dvoudenní návštěvy Francie vyhlásil lupičům z Iráku válku.
"Společně s kolegy z Interpolu je nepřestaneme hledat, dokud se artefakty nevrátí tam, kam patří - do veřejných muzeí a knihoven v Iráku," podotkl ministr, který zdůraznil význam země jako "kolébky lidstva".
|
HAAG A UNESCO |
| Krádeže a vývoz iráckých památek spadají pod Haagskou konvenci z roku 1954, která přikazuje během války chránit kulturní bohatství. Ilegálním obchodem s památkami se zabývá i smlouva UNESCO z roku 1970. |
Experti zasedli v Lyonu
O tom, jak kulturní bohatství vrátit do Iráku, rokovali experti z celého světa v jihofrancouzském Lyonu. Konference se účastnili zástupci Mezinárodní rady muzeí, organizace UNESCO a další odborníci, kteří koordinují snahy o nalezení alespoň části památek.
Lyonskou konferenci zaštiťuje Interpol. Mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou policejní sbory ze 181 zemí, sestavila speciální tým, který se krádežemi v Iráku zabývá.
Vyšetřovatelé už objeli země v Perském zálivu, aby jednali s místnímí úřady a dali dohromady informace o možných zlodějích a překupnících. Zároveň Interpol vyzval obchodníky se starožitnostmi, aby spolupracovali.
"Jedním z klíčových bodů je rozšíření naší stávající databáze ukradených památek, aby obsahovala i tisíce položek pohřešovaných v Iráku," uvedl v prohlášení ke konferenci Interpol.
|
SEZNAM INTERPOLU |
| Databáze Interpolu týkající se uměleckých předmětů dosud zahrnuje na 21 tisíc položek včetně fotografií a popisu (bez iráckých). Policisté z celého světa mohou k seznamu přistupovat pomocí počítačového programu. |
Co vlastně zmizelo?
Samotné doplnění databáze není až takový problém, jako zmapovat, co přesně v Iráku zmizelo. Tento úkol padl na bedra právě UNESCO, které spolupracuje s mezinárodními muzei a iráckými památkáři.
"Nemáme kompletní záznamy o všech ukradených věcech. Nevíme tak, z jaké kolekce ten který předmět pochází," přiznal Giovanni Boccardi z Centra světového bohatství UNESCO.
Největší škody po rabování nahlásilo Národní archeologické muzeum v Bagdádu, kde zmizely tisíce předmětů nevyčíslitelné ceny z doby nejstarších civilizací.
"Je to zločin století," tvrdí šéf muzea Donny George.
Jen toto muzeum evidovalo před válkou na sto sedmdesát tisíc artefaktů, zejména ze starobylé Mezopotámie, pokládané za kolébku civilizace. Podle velení americké armády v Kataru se už podařilo nalézt přes sto památek - několik vzácných rukopisů či sedm tisíc let starou vázu.
 Pracovníci Iráckého muzea v Bagdádu představili několik artefaktů, které se podařilo nalézt po poválečné vlně rabování v irácké metropoli. Muzeum však stále postrádá několik desítek dalších vzácných historických předmětů. (4. května 2003) |
