Vítězně vyšla z letošních eurovoleb opět Evropská lidová strana a Evropští demokraté (EPP/ED). Přesto ale frakce, která sdružuje konzervativní, lidovecké a centristické poslance, nemusí být nejsilnější politickou skupinou v Evropském parlamentu. Zástupci české ODS spolu s britskými a polskými protějšky totiž hodlají založit nové seskupení, které by EPP/ED mohlo oslabit o desítky poslanců.
Vítězství pravicových stran nicméně otevírá dveře současnému předsedovi EK Josému Barrosovi, jehož mandát vyprší na podzim, aby si udržel prestižní post i na dalších pět let. Podle nepsaných pravidel se vybírá nový šéf komise obvykle z nejsilnější frakce, předpokládá se však, že by odpadlíci z EPP/ED Barrosovi patrně svůj hlas dali.
Sledujte sčítání eurovolebMapa s výsledky voleb do Evropského parlamentu podle jednotlivých zemí |
Pravice zvítězila například u českých sousedů v Rakousku. Tam vyhráli vládní lidovci (ÖVP) před sociálními demokraty (SPÖ), ačkoli obě partaje ztratily. Polepšili si naopak rakouští euroskeptici, včetně krajně pravicových Svobodných (FPÖ) s více než šestiprocentním nárůstem oproti minulým volbám do EP.
Úspěch slaví pravice také například ve Francii, kde zvítězil Sarkozyho vládní Svaz pro lidové hnutí. Za dalšího velkého vítěze se označuje hnutí Evropa-Ekologie s Danielem Cohnem-Benditem.
Daniel Cohn-Bendit
V mnoha zemích ale posílily krajně pravicové strany a populisté. Například xenofobní Britská národní strana (BNP) získala hned dvě křesla. BNP, kterou označují za rasistickou a kvazifašistickou, zatím získala pouze několik míst v místních volbách. V eurovolbách se prosadila až teď.
Do EP tak vstoupí jako europoslanec za BNP šéf formace Nick Griffin. Ten už v neděli prohlásil, že Velká Británie je "křesťanskou zemí a islám není vítán, protože islám a křesťanství, islám a demokracie, islám a práva žen nejdou dohromady".
Překvapením je druhé místo protiimigrantské Strany pro svobodu (PVV) v Nizozemsku nebo necelých deset procent hlasů finské nacionalistické formace Praví Finové, jejíž lídr Timo Soini obdržel vůbec nejvíc preferenčních hlasů ve Finsku.
Nick Griffin
V Europarlamentu dále zasednou i tři zástupci Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), které jeho kritici označují za protiromské a antisemitské. Členové strany například stáli u zrodu polovojenské Národní gardy.
Do Evropského parlamentu zasednou i rumunští extremisté. S necelými 8,7 procenty uspěla extremistická Strana Velké Rumunsko. Rumunské volby vyhráli se ziskem přes 31 procent hlasů vládní sociální demokraté (PSD). Téměř 30 procent získali vládní demokratičtí liberálové (PD-L). Uvedla to dnes agentura AP
Krajně pravicové či jiné extremistické strany ale nebudou mít dostatek hlasů, aby mohly na chodu parlamentu cokoliv ovlivnit. Podle předběžných propočtů zasedne nově v EP 35 europoslanců s extremistickými postoji, v minulém volebním období jich bylo necelých třicet. Celkem v Evropském parlamentu přitom zasedne 736 poslanců.
Ve Švédsku se stala největším překvapením voleb Pirátská strana, která si získala přízeň asi sedmi procent voličů, a bude tak mít jednoho europoslance. Své jméno uskupení získalo podle portálu Pirátská zátoka (The Pirate Bay), který umožňuje stahovat nelegálně filmy, hudbu či hry z internetu. - přečtěte si Překvapení: v europarlamentu usedne „internetový pirát“ ze Švédska
Vládní strany v mnoha zemích propadly
Mnoho voličů se svým hlasem vyslovilo také k problémům na domácí politické scéně. Například dosavadní výsledky potvrzují hluboký propad britských vládních labouristů, kteří se potýkají nejen s ekonomickou krizí, ale také se skandálem s přemrštěnými poslaneckými výdaji.
Ve Spojeném království vyhráli podle očekávání pravicoví opoziční konzervativci. Vládnoucí labouristé utrpěli obrovskou porážku a propadli se až na třetí místo, předběhla je i protievropská Strana nezávislosti Spojeného království.
Volební debakl však neutrpěla jen vládní strana v Británii. Podobně dopadly vládní partaje například v Německu, Bulharsku, Portugalsku, Irsku, Řecku či Španělsku.
Třeba v Německu zvítězili konzervativci kancléřky Angely Merkelové. Historickým debaklem tam skončily volby pro vládní sociální demokraty (SPD). V Irsku zase propadla vládnoucí strana Fianna Fail. Známý odpůrce Lisabonské smlouvy Declan Ganley z ní ale těžit zřejmě nebude. Skončil čtvrtý ve volebním okrsku, který posílá do Bruselu tři europoslance.
Ganley požádal o přezkoumání volebních lístků, které mohly být podle něj omylem přiřazeny jeho rivalům, posléze však svou porážku uznal. Podle irských médií také potvrdil, že nepovede kampaň proti lisabonské smlouvě před druhým irským referendem o dokumentu reformujícím Evropskou unii.
Volby do Evropského parlamentu 2009
ON-LINE REPORTÁŽ ZDE / FOTO + VIDEO ZDE / SČÍTÁNÍ HLASŮ ZDE |
Naopak vítězstvím se mohou chlubit vládní strany například v Litvě, Belgii, Finsku, na Slovensku či už ve dříve zmíněné Francii. Třeba v Polsku vyhrála volby vládní liberální Občanská platforma premiéra Donalda Tuska.
Vládní strana zvítězila také v Itálii, kde největší počet hlasů získalo konzervativní seskupení premiéra Silvia Berlusconiho Lid svobody (PDL). Premiérovy skandály však stály stranu část hlasů. Kandidáti PDL dostali 35,6 procenta hlasů, pomýšleli si však na plných 40 procent.
Za velkého vítěze eurovoleb označují analytici Berlusconiho spojence Ligu severu (LN), jejíž protiimigrační politiku se rozhodlo podpořit 10,2 procenta italských voličů.
Nezájem Slováků
Na Slovensku volby vyhrál levicový vládní Smer a druhá skončila opoziční SDKÚ-DS. Mandáty v europarlamentu ale získalo všech šest parlamentních stran. Tak jako před pěti lety Slovensko zaznamenalo nejnižší volební účast v Evropské unii, k urnám tam o víkendu nepřišlo ani 20 procent voličů.
Naopak nejvyšší volební účast zaznamenali v Lucembursku, v Belgii a na Maltě. V prvních dvou jmenovaných zemích, tak jako v Řecku a na Kypru, jsou ale volby povinné.
EVROPSKÝ PARLAMENTZasedá od roku 1958 Evropský parlament vznikl na základě římských smluv, poprvé se sešel 19. března 1958. Sídlí ve Štrasburku Sídlem je Štrasburk, kde se 12krát do roka konají plenární zasedání. Komise a výbory jednají v Bruselu, tam mají poslanci kanceláře. Náklady na přemísťování mezi oběma městy jsou 200 milionů eur ročně.
Pravomoci se rozšiřují EP byl původně poradním a kontrolním orgánem. Smlouva o EU pravomoci podstatně rozšířila, nyní má zákonodárnou pravomoc. Schvaluje rozpočet Unie či vstup nových zemí. Složení podle počtu obyvatel Křesla jsou mezi jednotlivé země rozdělena podle počtu obyvatel. Poslanci však netvoří frakce národní, nýbrž politické. Zdroj: MF DNES |
