Rozhovory v Tabě začaly necelé tři týdny před izraelskými premiérskými volbami 6. února a měly by trvat až deset dní. Pozorovatelé je označují za nejvýznamnější a nejdelší mírové jednání obou stran od počátku palestinského povstání koncem září, píše BBC.
Vstřícné gesto Izraele
Izrael v pondělí otevřel hranice se západním břehem Jordánu a pásmem Gazy, které jsou pod palestinskou samosprávou, a rozhodl se pustit na své území na 16 000 Palestinců s izraelským pracovním povolením.
Podle pozorovatelů souvisejí cestovní úlevy s mírovými rozhovory v Tabě. "Palestinci začali odcházet do Izraele ráno. Zatím jich ještě moc nedorazilo," sdělil Jarden Vatikaj, mluvčí izraelskými vojáky řízené civilní správy na Izraelem okupovaných částech v obou regionech.
Možnost pracovat v Izraeli dostali pouze ženatí Palestinci s dětmi
Podle Vatikajových slov dostalo povolení k práci v Izraeli na 16 000 Palestinců ve věku od 35 let, kteří jsou ženatí a mají děti. Izraelci totiž předpokládají, že u palestinských mužů s rodinami není tak velká pravděpodobnost, že budou provádět teroristické útoky jako mladí svobodní Palestinci.
Povolení byla vydána už v prosinci loňského roku, ale jejich platnost byla zmrazena na několik týdnů v souvislosti s vypuknutím palestinshého povstání na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy od 28. září. Nynější počet dělníků, kterým bylo obnoveno povolení pracovat v Izraeli, je jen zlomkem ze 120 000 Palestinců, kteří legálně či ilegálně pracovali v Izraeli před zahájením krveprolití. Podle očitých svědků izraelští vojáci na přechodu Erez v Gaze posílili bezpečnostní opatření a důkladně procházející Palestince kontrolovali.
Clintonův plán, který má být základem jednání, počítá s tím, že budoucí palestinský stát bude tvořit 100 procent území pásma Gazy, 95 procent území západního břehu Jordánu a arabské čtvrti východního Jeruzaléma, a to za cenu, že se palestinští uprchlíci vzdají práva na návrat.
Izraelci i Palestinci věří, že jednání přinese určitý pokrok
Jak Izraelci, tak Palestinci věří, že se jim v Tabě podaří stanovit alespoň hlavní linie globální dohody. Rozhovory vycházejí z kompromisních Clintonových návrhů.
"Dohodnout se nyní na globální konečné dohodě se zdá být lidsky nemožné, ale je možné stanovit hlavní linie globální dohody," řekl izraelský ministr zahraničí Šlomo ben Ami.
"Věřím, že lze dosáhnout průlomu, pokud bude i na izraelské straně vůle se dohodnout," prohlásil Ahmad Kurája, předseda nejvyššího zákonodárného a výkonného orgánu palestinské samosprávy, Palestinské rady.
Za hlavní překážky k uzavření dohody se označují otázky spojené s palestinskou správou východního Jeruzaléma a s izraelskými osadami na palestinských územích spojené s palestinským požadavkem návratu 3,7 milionů uprchlíků.
"Není třeba schovávat hlavu do písku: naděje vyřešit rozpory v tak krátkém čase, který nám zbývá (do izraelských voleb premiéra 6. února), je stále malá."
Ehud Barak
Premiérské volby v Izraeli se blíží, Šaron vede před Barakem
Podle posledního průzkumu veřejného mínění si kandidát izraelské pravicové opozice Ariel Šaron stále udržuje devatenáctibodový náskok před odstupujícím šéfem vlády Ehudem Barakem.
Šarona by nyní volilo 49 procent lidí, zatímco Baraka jen 30 procent. Dvacet procent voličů je zatím nerozhodnuto.
Průzkum provedený před premiérskými volbami, které se budou v Izraeli konat 6. února, také ukázal, že i kdyby byla uzavřena izraelsko-palestinská mírová dohoda, pozice Ehuda Baraka by nebyla lepší.
Na dotaz, jak by volili, kdyby izraelsko-palestinská jednání, která začala v egyptské Tabě, dospěla k nějakému výsledku, odpovědělo 47 procent lidí, že by volili Šarona, zatímco Barakovi by svůj hlas dalo 33 procent lidí.
