Takový vězeň by musel mít na ruce speciální elektronický náramek. Kontrolní systém založený na navigaci GPS by hlídal vězňův pohyb.
"Je to běžný trest v západních zemích. Například za drobnou krádež," řekl ministr Pospíšil v neděli v televizi Prima, kde o návrhu mluvil podrobněji.
"Odsouzený má omezenou osobní svobodu. Několik měsíců, ale i let se může zdržovat pouze na určitých místech. Například jen v práci a doma. Za porušení trasy následuje pokuta nebo nastoupí výkon trestu ve věznici," vysvětlil.
Tvůrci se nechali inspirovat především ve Velké Británii, kde funguje systém s náramky.
Existencí elektronické kontroly Pospíšil vznik nového trestu podmiňuje. "Jinak by si z toho odsouzení dělali srandu, chodili by si, kam by chtěli, nikdy není v lidských silách je dohonit," odhaduje Pospíšil.
Pokud by se vězeň s náramkem vychýlil z povolené trasy (nejčastěji trasa domov – práce), aby si třeba zašel na pivo, ozval by se na kontrolním dispečinku alarm. A stejný signál by spustil, pokud by se vězeň snažil si náramek sundat.
"Na semináři nám kolegové ze zahraničí, kde to funguje, vysvětlovali, že jde o speciální odolnou technologii," říká o náramku Kamila Meclová, ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou a bývalá šéfka Vězeňské služby ČR. Sama je propagátorkou domácího vězení.
Proti není ani opozice
Domácí vězení funguje už dnes v mnoha evropských zemích (mimo jiné také na Slovensku), ale i ve Spojených státech.
Zavedení alternativního trestu je jedním z bodů novely trestního zákona, o které v současnosti jednají zákonodárci ve Sněmovně. Vážné výhrady proti návrhu nemá ani opozice.
"Nemám s tím problém, je to užitečná novinka," řekla na Primě stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová. Obává se však, že nápad nakonec zkrachuje na nedostatku peněz.
Domov je nejlevnější vězení
Ministr argumentuje především tím, že "domácí vězeň" vyjde stát mnohem levněji než pobyt odsouzeného ve věznici. Pobyt za mřížemi na osobu a rok stojí daňové poplatníky zhruba tři sta tisíc. Bývalá šéfka Vězeňské služby Kamila Meclová odhaduje, že domácí vězení by mohlo být až pětkrát levnější.
"Stát by platil pouze dozor a provoz elektronického systému. Už bychom vězni neplatili stravu, ubytování, spotřebu energie a vody," vypočítává Meclová. A doplňuje, že domácí vězení má ještě důležitější než finanční výhody.
Omezení "kriminální nákazy" ve vězení
"Tito lidé by se vůbec neocitli ve vězení a vyhnuli by se ‚kriminální nákaze‘, která tam potkává každého. Někdo je odolnější, jiný ne," říká Meclová.
Z vlastní zkušenosti ředitelky ví, že ve vězení se mnohé odsouzené přiučí dalším kriminálním "dovednostem". Potvrzuje tak slova autora novinky, ministra Jiřího Pospíšila, že domácí vězení snižuje riziko recidivy.
Kamile Meclové se trest domácího vězení líbí i proto, že neničí důležité rodinné vazby. "Ve vězení je velmi obtížné jeho zázemí zachovat," vysvětluje.
Soudy by však podle ředitelky měly tímto způsobem trestat jen lidi, kteří se provinili poprvé. Třeba krádeží nebo podvodem. Meclová se domnívá, že domácí vězení je nemyslitelné v případě vážných zločinů – proti životu a zdraví, za pohlavní zneužívání i rozsáhlou majetkovou kriminalitu.
"Z pohledu naší věznice by se takové tresty daly šít na míru třeba poprvé trestaným podvodnicím. Své dluhy by tak mohly i daleko lépe splácet," míní Meclová.
. Čeští vězniV Česku je nyní 16 626 vězňů a vězeňkyň. Pětina až čtvrtina z nich si trest odpykává poprvé. Nejčastěji je to za menší krádeže, podvody, dopravní nehody. Právě pro tyto lidi by podle ministra připadalo v úvahu domácí vězení. Den za mřížemi stojí v průměru 800 korun, ročně tedy 300 tisíc korun. |
