Armády do manévrů zapojily válečné lodě, bojové letouny i obojživelná vozidla.
Operace začala simulovanou námořní blokádou u poloostrova Šan-tung ve Žlutém moři, informovala agentura Nová Čína.
Manévry jsou podle agentury AP v čínských sdělovacích prostředcích tématem číslo jedna. Televize vysílají záběry lodí a bombardérů vystřelujících rakety, z amplionů na lodích se line vojenská hudba.
Čínská armáda poskytla pro cvičení tři torpédoborce, tři fregaty, jednu ponorku a námořní letectvo. Rusko nasadilo protiponorkovou loď, protiraketové torpédoborce, vrtulníky a letadla.
Osmidenní cvičení začalo ve čtvrtek u ruského Vladivostoku. Jeho hlavní náplní je stabilizace situace v imaginární zemi zmítané národnostními nepokoji. Moskva i Peking zdůraznily, že cvičný zásah není namířen proti žádné třetí zemi a předpokládá posvěcení Radou bezpečnosti OSN.
Pozorovatelé se shodují, že je nepravděpodobné, že by se obě země chystaly spolupracovat proti nějakému společnému nepříteli. Akce má prý spíš symbolizovat oteplování vztahů mezi nimi od dob studené války. Někteří analytici ale varují, že skrytým cílem cvičení by mohl být nácvik čínské invaze na Tchaj-wan.
Současně jde ale také o snahu Ruska předvést své zbraně včetně strategických bombardérů dlouhého doletu, které jsou s to nést jaderné bomby, a nalákat čínského kupce.
Oba státy o cvičení předem informovaly mimo jiné USA. Ty ale nedostaly pozvání k vyslání pozorovatelů, ač o to měly zájem.
