Třiadvacetiletou Lenku z pražských Vinohrad štípl neznámý hmyz. "Komár to určitě nebyl, bolelo to stejně, jako když vás kousne rezavý mravenec," popisuje Lenka. V okolí činžáků, kde bydlí, si v poslední době všimla nezvyklých náletů berušek. "Ty ale přece nekoušou," připomíná.
V tom se právě plete. Až do čtvrtka podle předpovědi potrvá babí léto, kdy se teploty přibližují dvacítce. A právě v takovém počasí nalétávají slunéčka do bytů a koušou jejich obyvatele.
"Hledají si zimoviště, a to často v bytech. Ale v teple neusnou a zůstávají aktivní. Přitom jim dojdou zásoby tuku, mají žízeň a hlad. Proto koušou lidi," vysvětluje entomolog Oldřich Nedvěd z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Slunéčka ale nepijí krev, vyhledávají vlhko, aby se mohly napít, a nepohrdnou ani potem z lidské kůže.
Harmonie se do Evropy rozšířily z Belgie a Nizozemska, kam je sadaři vozili, aby jim vychytaly mšice. "Během roku jsou tato slunéčka užitečná, požírají škůdce. Na druhou stranu však škodí tím, že okusují ovoce a požírají naše slunéčka. A na podzim také obtěžují lidi v bytech," upřesňuje entomolog Oldřich Nedvěd.
Lidem hrozí "jen" alergie
Asijská slunéčka se rozšířila hlavně na sídlištích a ve větších městech – v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové či Pardubicích. "Hodně jich je také v Podkrušnohoří," říká Nedvěd.
Když gymnazisté z Českých Budějovic minulý týden slunéčka sbírali na místním sídlišti, patnáct studentů jich za hodinu a půl našlo téměř osm set. Z toho více než šest set byly cizokrajné harmonie.
Kousnutí slunéčkem bolí, ale není nebezpečné. "Jedovaté látky mají jen v kloubech u nohou, chrání je před mravenci či ptáky. Člověk může mít ze slunéček nanejvýš alergii, pokud zůstanou někde za stěnou, zahynou, rozpadnou se a rozvíří se v prachu," doplňuje Nedvěd.
