Tehdy bylo nemanželské jen přibližně každé desáté prvorozené dítě. Proč se tolik prvních dětí rodí svobodné matce, která je buď úplně sama, anebo žije s partnerem bez sňatku?
"Důvodů mohou být desítky," říká sociolog Jaromír Volek, podle něhož by si přesné stanovení příčin vyžádalo další samostatný výzkum. Podle Volka může být jedním z důvodů to, že mít dítě a nebýt vdaná už není takový hřích jako v minulosti.
"Jakási společenská kontrola uplatňovaná na svobodné matky už není natolik silná," domnívá se Volek, podle něhož může česká společnost kopírovat trendy z ciziny. "Spoustu lidí spolu žije na hromádce, to je typické především ve Skandinávii."
Za posledních deset let přitom počet sňatků klesl téměř o polovinu. Zatímco loni mělo svatbu zhruba 55 tisíc párů, v roce 1990 to bylo 91 tisíc snoubenců.
|
Psycholog je pro tradiční manželství |
Volek uvedl, že velký podíl prvorozených nemanželských dětí může souviset rovněž s tím, že mnoho mladých manželů založení rodiny odkládá na pozdější dobu.
"Možná, že odpovědní lidé rození dětí odkládají, a lidé méně odpovědní naopak děti mají," dodává autor výzkumu Tomáš Fiala. "Anebo sňatek pro lidi už nemá takový význam jako dříve. Také různé ekonomické výhody, třeba novomanželské půjčky, které si mohli mladí lidé před lety vzít, už dnes nejsou."
Fiala rovněž zjistil, že se prodlužuje interval od uzavření sňatku a přivedením prvního manželského dítěte na svět. "Buď už mají dítě z doby před svatbou, nebo odkládají založení rodiny na později. Patrně však platí obojí," soudí Fiala.
Ještě v osmdesátých letech se podle Fialova výzkumu až sedmdesát procent prvních dětí narodilo do jednoho roku po sňatku, teď je to jen něco málo přes padesát procent. Fiala poznamenal, že je zatím brzy konstatovat, jestli se počet prvorozených nemanželských dětí bude nadále zvyšovat. "Je obtížné určit, jaký bude další vývoj, neboť nový trend začal pouze před několika málo lety," říká Tomáš Fiala.
