Pro stát jich už pracuje na tři čtvrtě milionu.
Také průzkum MF DNES v krajích ukázal, že úředníků přibývá, a to i přes fakt, že zanikly okresy. Vláda přitom slibovala pravý opak.
Z 16 tisíc zaměstnanců okresů se řada přesunula na obecní a krajské úřady a zbytek našel práci v nově vzniklé instituci: Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
"Vláda ukládá nové úkoly, které se musí plnit, takže vznikají nová místa," říká šéf odboru územní reformy veřejné správy na ministerstvu vnitra Jaroslav Maršík. Realita je proto taková, že sice někde místa zmizí, ale vzápětí se vytvoří jinde jiná.
A stát dál nabírá lidi: teď potřebuje stovky těch, kteří se budou zabývat agendou spojenou se vstupem do EU. "Bereme jen nezbytné množství lidí," tvrdí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.
Úředníků přibývá, přestože vláda loni přijala usnesení, že jich šest procent propustí. Jen letos by tak mělo zaniknout deset tisíc míst. To, že situace je vážná, už vnímá i vláda. Ministři před dvěma týdny uložili Úřadu vlády úkol: podívat se, zda všechno, co nyní úředníci dělají, je skutečně potřeba. Už letos má být o deset tisíc úředníků méně.
Musíme je propustit
Každý den zasedne za stůl v kancelářích přerovské radnice třicet lidí a pustí se do práce. Ale jejich "úsilí" má háček - to, co dělají, je zbytečné. Vedení radnice si totiž nechalo udělat audit a zjistilo, že by nemuselo platit tři desítky úředníků. "Musíme je propustit," říká tajemník přerovské radnice Jiří Bakalík.
K ráznému kroku jej donutil pohled do městské pokladny. Zjistil, že město musí šetřit. Právě na srovnání Přerova se sousedním Prostějovem lze ukázat, jak se počty úředníků liší. Obě města mají kolem 50 tisíc obyvatel a zajišťují stejný servis pro lidi z obcí. Prostějov se však umí postarat o 75 obcí počtem 265 úředníků, kdežto v Přerově se o 59 obcí stará 345 úředníků.
"Reforma veřejné správy skončila na půli cesty. Vůbec se neprovedla u centrální státní správy. To je katastrofa. Silné centrum pořád existuje v Praze. To není dobrý signál. Vidíme to třeba u rozpočtu v parlamentu. Místo aby se snižoval, tak se pořád zvyšuje," říká starosta Lipníku nad Bečvou a bývalý šéf okresního úřadu Miloslav Přikryl.
Vláda slibuje propouštění
Stejné zeštíhlení jako přerovská radnice by potřebovaly mnohé úřady po celé zemi. Vláda už proto vyhlásila státní byrokracii boj a tvrdí, že počty úředníků sníží. Jenže mnohé zkušenosti ukazují, že možná zůstane jen u proklamací.
"Dva roky jsem vedl úřad ministerstva dopravy. Když jsem se seznamoval s jeho strukturou, narazil jsem na oddělení nouzového a krizového plánování. Pídil jsem se po tom, co vlastně dělají, co je smyslem jejich práce, a zavolal jsem si vedoucího. Nedokázal mi odpovědět," kroutí hlavou nynější místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Podobnou zkušenost má i šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Bohdan Hejduk. "Stává se, že jedno úřednické místo zanikne, ale úředníci nezmizí. Jen se přesunou. Třeba do státních fondů, kterých existuje řada, a taky v nich pracují úředníci. Jen nejsou placeni ze státního rozpočtu, tak nevíme, kolik jich tam vlastně dělá," podotýká a dodává: "Podle údajů ze statistického úřadu počet zaměstnanců státu rok od roku roste."
Proč to tak je? Sami politici míní, že pokud budou přibývat další a další zákony, předpisy, vyhlášky a nařízení, byrokracie bude dál bujet. Příklad nabízí Luděk Tesař z Úřadu vlády.
"Kdyby Bodie a Doyle chtěli chytat zločince v českých podmínkách, měli by smůlu. Nikdo by je nebral na vědomí. Jsou totiž jen dva a nový zákon ukládá, že každé oddělení úřadu musí mít nejméně pět lidí. Takže v Česku není důležité, jak skvělou práci ta dvojka odvádí. Nejdřív se zkrátka musí splnit počty."
A jak taková situace vypadá v obcích? "Před několika dny jsem byl na jednom pověřeném obecním úřadu," vypráví poslanec ODS Miroslav Beneš. "Donedávna tam lidem sami vydávali rybářské lístky. Jenže teď vznikl nový zákon a už to nesmějí dělat. Lidé tak musí jezdit až do okresního města, Českých Budějovic. Tam vypracovávají metodiku na vydávání lístků a už přijali dva úředníky. Prostě hrůza," popisuje.
|
Na radnici dvě třetiny úředníků jen razítkují Jan Večeř je druhým nejdéle sloužícím tajemníkem radnice v Česku. Má na starosti úředníky olomouckého magistrátu. Po reformě veřejné správy, která měla snížit počty úředníků, už šéfuje více než pěti stům zaměstnanců. Sedíte na radnici už čtrnáct let a sledujete, jak úřad bobtná. Z několika desítek lidí se rozvinul do molochu s více než pěti sty lidmi. Proč? Důvod je jasný - stát na obce převádí čím dál víc činností. Jenže to zároveň vadí ministerstvům, chtějí své kompetence zpátky, což znamená, že chtějí začít v krajích budovat své filiálky. Naplňuje se tak černá prognóza moje a několika kolegů. Naznačovali jsme už dávno, že stát ztratí mimo Prahu vliv na to, co se v území odehrává. Ministerstvům to došlo a přestává se jim to líbit. Takže ministerstvo dopravy touží zase řešit dopravní přestupky či vydávání řidičských průkazů. Na nás přitom dál padá čím dál víc práce. Často nesmyslné. Co například? Třeba rybářské lístky. Ty dřív vyřizovala každá obec, zato teď smí jen ta pověřená a má na to speciálního člověka.To je přece ptákovina. Nebo výstava parohů. Parohů? Ano, trofejí. Dřív to povolovali státní úředníci na okresním úřadě, dnes to dělá samospráva v obcích. A každým dalším zákonem na obce spadnou další věci. Stát se zbavuje své práce a přitom počty státních úředníků rostou. Už jsem z toho unavený. U nás na radnici sedí dvě třetiny úředníků, kteří nám nepatří, nemáme na ně vliv, protože dělají práci pro stát. Vykonávají státní správu. Čili jen razítkují. Jak vypadají srážky s byrokracií? Když chci něco zařídit na ministerstvu vnitra, odkážou mě na ministerstvo financí. Odtud mě předají na ministerstvo pro místní rozvoj, tam zakroutí hlavou a zase se ocitnu na vnitru. Udělám kolečko a nic se nedozvím. Nikdo za nic nezodpovídá. Baví vás to ještě vůbec? Je to práce jako každá jiná. Ale nebaví mě ty stohy nesmyslných dotazníků. Začíná to připomínat doby minulé. Kdekdo se zabývá vytvářením nějakých studií. Vždyť je to šílenství. Vážně bych rád potkal člověka, který je vymýšlí. Sedl bych si s ním někam na pivo a chtěl ho poznat osobně, protože to musí být kumšt, hodit na papír tak hluboké myšlenky. |
