Nemocní uplácejí doktory, aby se dřív dostali na operační stůl. Živnostníci korumpují úředníky, když chtějí rychlý zápis do obchodního rejstříku. Největším hitem posledních let je uplácení úředníků radnic, aby některé firmě přidělili výnosnou veřejnou zakázku.
Úředníky podplácejí buď přímo uchazeči o zakázky, anebo firma, kterou si obec na organizování výběrového řízení najala. Peníze se už nepředávají v obálkách, ale pomocí účetních machinací podloudně putují na bankovní účty v zahraničí. Policisté ani státní zástupci nepochybují, že korupce sahá i do nejvyšších pater politiky. Konkrétních důkazů je však dosud málo.
Chceš vydělat? Tak nejdřív zaplať
Kdo chce vyžít, musí dávat. S tímto heslem o korupci se ztotožňuje čtvrtina společnosti. Úplatky se prostě staly součástí našeho života.
Úplatek nerovná se vždy jen naditá obálka nebo luxusní dovolená či auto. V "hitparádě" úplatků jsou i kuriózní věci: plato broskví za podvodně odbavený kamion, sexuální návrh pro policisty za shovívavost při dopravním přestupku (řídila žena) nebo třeba bůček.
"Za přijetí jedné dívenky mi jeden člověk nabídl bůček. Prý bude libový, a druhá část dokonce vyuzená," řekla před několika lety Jiřina Šiklová, šéfka katedry na Filozofické fakultě.
Statistiky jsou jasné: každý týden v roce padne alespoň jedno obvinění za korupci či nepřímé úplatkářství. Z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že patnáct procent lidí dalo někdy ve svém životě úplatek.
Přežitek z minulosti
"Korupce je deviantní chování, které jsme si přinesli z minulého režimu. Pořád se u nás velká část lidí řídí heslem: Pokud nekradeš, okrádáš rodinu a Normální je uplácet," popisuje "národní sport" ředitelka české pobočky Transparency International Adriana Krnáčová.
Bez nadsázky je možné říct, že úplatky jsou prakticky všude. Co se však za poslední roky podle statistik i detektivů nebývale rozmohlo, jsou "koupené" veřejné zakázky na regionální úrovni. V některých korumpují úředníky přímo uchazeči o zakázku, jinde to dělá firma, kterou si obec či město na organizování výběrových řízení najalo. To je i případ firmy Tender Group.
Policejní scénář je následovný: několik měst pověřilo firmu Tender Group, aby pro ně připravila výběrová řízení. Firma ovšem zakázku přidělila společnosti, se kterou se předem dohodla na podmínkách a úplatku.
Firmy, zpravidla stavební, později městu předložily faktury za fiktivní práce v hodnotě úplatku, peníze byly následně převedeny na "mrtvou" společnost a odtud na účet v rakouské bance. Tam už jen kasíroval zástupce firmy Tender, kterého nyní policie stíhá.
O rozmachu korupce mluví i nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. "Musím říct, že se to zhoršuje. Každý měl v programu boj proti korupci, Unie svobody, ČSSD, lidovci. Jenže oni se k tomu ještě nedostali. Až se dostanou, tak to už tady bude kriminální stát."
Zatímco o "drobné" korupci vypovídá spousta prokázaných případů, úplatky v nejvyšších patrech politiky jsou stále výjimečné. Existuje spousta náznaků, ale konkrétních případů je málo.
Mezi náznaky patří i nezvykle silná slova nejvyšší státní zástupkyně Benešové o duty free shopech: "Je to oblast, kde státu unikají miliardy. Chtěli jsme jejich zrušení. Neprošlo to sněmovnou, kde byl silný lobbing. A kde končí lobbing a kde už začíná korupce? Ty duty free shopy údajně živí poslanecké kanceláře napříč politickým spektrem."
Ceník korupce • Propitý řidičský průkaz • Odpuštěná pokuta za dopravní přestupky • Řidičský průkaz bez zkoušek • Modrá knížka • Okamžitý zápis do katastru nemovitostí
Velké "ryby"
5 000,- až 20 000,-
100,- až 5 000,-
2 000,- až 10 000,-
až 50 000,-
10 000,-
Od začátku devadesátých let až do loňského roku byly známy vlastně jen dvě velké politicko-korupční kauzy: aféra bývalého stratéga kupónové privatizace Jaroslava Liznera a ředitele Agrobanky Jana Krále, který se pokusil uplatit tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Jinak nic.
Loni se to však změnilo. Policie se pustila do rozsáhlého vyšetřování zakázek na ministerstvu zahraničí a ukázalo se, že za ministra Jana Kavana prakticky nebyla zakázka, jejíž cena by nebyla nadhodnocená.
Právě z té sumy, o kterou byl resort ochoten zaplatit firmám za rekonstrukce ambasád víc, se pak podle policie rozdělovaly úplatky úředníkům ministerstva. Výše úplatků se zpravidla pohybovala kolem pěti procent z ceny zakázky.
A kolik stojí "velké rány", tedy transakce, v nichž jde o miliardy? Žádná taková aféra se v Česku neprokázala, pro srovnání však lze použít skandál v sousedním Polsku zvaný Zákon za úplatek. Sedmnáct a půl milionu dolarů požadoval polský producent po vydavateli renomovaného deníku Gazeta Wyborcza za to, že právě chystaná novela mediálního zákona bude pro soukromá média příznivější než vládou navrhovaný model.
