Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Škola pro tátu, dědu i souseda. V Česku přibývá komunitní vzdělávání

  18:56aktualizováno  18:56
Když v ZŠ Angel v pražských Modřanech skončí vyučování, škola se neponoří do ticha a klidu. Zkouší zde kapely, lidé z okolí přichází na kurzy, občas je rušno i o víkendu. Takové školy se nazývají komunitní a v Česku jejich počet roste. Nemají však jednotnou podobu, i proto zatím stát tuto "nadstavbu" na školách systémově nepodporuje.
V Česku přibývá škol, které se věnují komunitním aktivitám (ilustrační snímek).

V Česku přibývá škol, které se věnují komunitním aktivitám (ilustrační snímek). | foto: David PortMF DNES

Komunitní školy se tak jako všechny ostatní věnují výuce dětí, ale kromě toho se snaží co nejvíce zapojit do své činnosti rodiče a místní obyvatele. Cílem je, aby škola žila od rána do večera a byla společenským centrem vesnice nebo městské části.

Ve zmíněných Modřanech, které se v roce 1997 díky podpoře nadací amerického finančníka George Sorose staly jednou ze tří prvních komunitních škol v Česku, například organizují desítky kroužků a kurzů pro děti i dospělé. "Škole otevřenost prospěla. Velmi blízko k ní mají rodiče, kteří sami od sebe založili několik sdružení, která nám všemožně pomáhají," říká ředitelka školy Iva Cichoňová.  

Komunitní školy

Komunitní školy mají velkou tradici zejména v USA, rozšířené jsou například i ve Velké Británii a dalších evropských státech. V Česku se komunitní aktivity častěji dělají na základních, méně na středních školách. Nejčastěji se jedná o celoživotní vzdělávání dospělých, kulturní a osvětové akce, rozvoj dobrovolnictví dětí či zapojení jejich rodičů.

Školy na to získávají peníze z dotací, grantů, od svého zřizovatele, sponzorů nebo i z výnosů komunitních aktivit. Experti upozorňují, že na škole by měl být pro tuto činnost vyčleněný komunitní koordinátor. Tato pozice ale v Česku zatím chybí v katalogu prací.

Na některých školách komunitní program zajišťuje občanské sdružení, které však bývá se školou personálně propojené - například jeho předsedou je ředitel školy (tento model funguje například na zmíněné škole v Borech). Některé komunitní školy působí i v sociálně vyloučených lokalitách a mají velké procento romských žáků.

V malých městech a vesnicích komunitní škola často nahrazuje nedostatek dalších aktivit. "Jejich hlavní přínos vidíme ve zkvalitnění života ve venkovských obcích. Zvyšuje se význam školy, která neslouží pouze dětem, ale celé obci," podotýká František Eliáš, ředitel ZŠ Bory na Žďárecku a zároveň předseda Národní sítě venkovských komunitních škol (sdružuje jich zhruba padesát). 

Co by veřejnost nejvíce chtěla, školy zjišťují nejčastěji anketami či dotazníky. "Jde do všech domácností v obci a na základě jeho výsledků organizujeme další činnost. První roky byl velký zájem o počítačové kurzy, pravidelně otevíráme kurz angličtiny. S velkým ohlasem se setkaly taneční kurzy," říká Eliáš, jehož škola se komunitním aktivitám věnuje osm let. 

Počet těchto škol lze obtížně odhadovat, protože zdaleka ne každá škola s komunitními aktivitami se tak nazývá. A naopak jsou takové, které se za komunitní označují ne zcela po právu. "Je to stále populárnější a trendová záležitost, ale často dochází k nepochopení pojmů. Všechny tyto činnosti by měly mít dopad na žáky. Já vím v Česku zhruba o sto školách, které by snesly i mezinárodní měřítka," míní Marek Lauermann, externí konzultant Mezinárodního centra kvality komunitních škol a přední český odborník na toto téma.

Podle Cichoňové se koncept komunitních škol v Česku daří rozvíjet. "Těch škol vzniklo poměrně dost," říká ředitelka. Eliáš zase v posledních dvou letech vnímá větší zájem o informace, jak komunitní školy fungují. "Věříme, že se podaří myšlenka venkovských komunitních škol rozšířit po celém území Česka," dodává.  

Ministerstvo: Neexistuje jednotný model komunitní školy

Lauermannovi vadí, že komunitní školy nejsou zmíněné v žádném zákoně a že nemají systémovou podporu státu. "V USA ministr školství dělá ve spolupráci s odbory tour na podporu komunitních škol a jezdí po nejlepších školách. To tady obrovsky chybí. Stejně tak střešní organizace a výměna zkušeností mezi školami," říká. "Bylo fajn, kdyby nějaká podpora byla, ale dá se to dělat i bez toho," míní Cichoňová.

Eliáš by uvítal, kdyby stát udělal dotační program na podporu zakládání komunitních škol tam, kde o to mají zájem. "Neumím si představit, že by někdo nutil všechny školy zařazovat komunitní aktivity do jejich programu. Dle naší zkušenosti to funguje tam, kde jsou lidé sami ochotni pro to něco udělat," říká.  

Podporu státu zatím brzdí právě to, že komunitní školy nemají úplně jednotnou podobu a leckdo si jejich náplň vykládá podle svého. "Neexistuje jasný a jednotný model fungování komunitní školy," řekla iDNES.cz Jana Holíková z tiskového odboru resortu. Podle ní také zatím chybí způsob jak ověřit, zda je komunitní škola skutečně kvalitní nebo ne.

Ministerstvo nicméně komunitní školy chválí za to, že nabízí nový pohled na školu a její funkce. "Princip komunitní školy je jednou z alternativ tradičním školám. Tyto alternativní programy podporujeme, podmínkou je plnění rámcového vzdělávacího programu (centrálních osnov - pozn. red.). Principů komunitní školy bude využito také ve Strategii vzdělávání 2020, jejíž podrobný text je připravován," uvádí Holíková. 

Na ministerstvu měly komunitní školy zastání zejména v době, kdy resort vedli ministři za Stranu zelených. Dana Kuchtová v roce 2007 plánovala, že komunitní bude až pětina škol. Její nástupce Ondřej Liška o rok později zřídil pracovní skupinu, která se věnovala jejich rozvoji. Výsledkem bylo, že v 2009 sice vznikl projekt na rozjezd 150 komunitních škol, po politických změnách se ale nakonec nerealizoval.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

A vařila jste mu? Týrané ženy narážejí u soudů na necitlivý přístup

(ilustrační snímek)

Čím jste ho vyprovokovala? Proč jste neodešla při první ráně? A vařila jste mu? I takové otázky někdy míří na ženy, jež...

Bezpečnostní výbor má vést Koten. Česko podle něj nesmí být islamizováno

Kandidát SPD do čela výboru pro bezpečnost Radek Koten

Do čela bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny míří jednapadesátiletý Radek Koten z hnutí SPD Tomia Okamury. Muž,...

Křižovatka u dálnice přetne sedlákům pole. Nikdo s námi nejednal, tvrdí

Dřevěné kolíky vyznačující, kde má stát kruhová křižovatka na přivaděči k...

Deset let pozoruje rodina Fišerova ze Staré Pohůrky, jak geodeti vytyčují na jejích polích hranice budoucí kruhové...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.