V Londýně dostala police souhlas s použití gumových nábojů, se kterými mají Britové zkušenosti při použití v Severním Irsku. Má takové i česká policie?
U nás by rozhodně plastové projektily policie nepoužila. Nemá to oporu v zákoně a platí pro ně naprosto stejná kritéria jako pro použití zbraně s regulérním střelivem. Takže to není žádný „donucovací prostředek“ jako leckde v zahraničí.
Co by tedy měli k dispozici čeští policisté?
Samozřejmě vodní stříkače a mohli by také užít například takzvané zásahové výbušky. Těmi se násilníci vytlačují ze zóny, kam následně při zákroku postupují speciální družstva pořádkových jednotek.
Při demonstracích v Česku je vidět užití slzného plynu.
Plyn by naši policisté mohli použít kupříkladu prostřednictvím 40mm granátometů. S těmi lze dopravit tento prostředek i na delší vzdálenosti. Ve výzbroji jsou takové, které místo původně armádních granátů střílí zvláštní dýmové střely. Ty po dopadu velmi rychle zamoří ulici, protože se rozpadnou na menší části a zadýmení je pak rychlejší a efektivnější.
Britská média zmiňují i taktiku zásahu. Například vyhnout se plošnému zatýkání, které by část policistů vyhnalo z ulic kvůli vyřizování administrativy spojené se zatčením.
Vždy je nejlepší zajistit především ty nejagresivnější jedince nebo zjevné organizátory. Absolutně totiž nelze sebrat naprosto všechny a ani to není zapotřebí. Pokud tomu davu odříznete takříkajíc hlavu, pak už jeho agrese zpravidla klesá. To je možné občas zahlédnout i na záběrech z Británie.
To je tedy nový postup řešení pouličních nepokojů?
Je to moderní přístup. Naše policie se asi nejvíce poučila během zasedání Mezinárodního měnového fondu, což byla největší násilná demonstrace, kterou Praha vůbec kdy zažila. Tehdy se pouličním válkám čelilo spíše pasivním způsobem klasickými kordony, nyní se užívá mnohem aktivnější taktika malých policejních mobilních jednotek, takzvaných. A týmů.
Co množství nasazených britských policistů, 16 tisíc je ohromný počet.
To se dá jen těžko srovnávat. Londýn je jednak nepoměrně větší než Praha a počet zdejších obyvatel se tak podstatně liší. Vždyť i při zasedání měnového fondu v Praze tvořily jádro nepokojů jen stovky nebo i jen desítky lidí. Ale agresivních a vysoce organizovaných. A tak nadělaly mnoho starostí.
Když tedy pomineme počet, tak co kvalita našich policejních jednotek?
Musím říci, že české pořádkové jednotky, tedy součásti určené na takzvanou kontrolu davu, mají dost vysokou úroveň. Pro někoho možná překvapivě je lepší než mnohde v zahraničí a to i v ekonomicky vyspělejších zemích. I výstroj a vybavení těchto "těžkooděnců" je na velmi dobré úrovni.
