Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V České národní bance nastal konec prosperující "nudy"

  8:33aktualizováno  8:33
Česká národní banka má nového guvernéra a jednoho ze sedmi členů bankovní rady. Na první pohled se zdá, že v úřadu, který dohlíží na české banky a kontroluje korunu, se toho moc nezměnilo. Ale ve skutečnosti význam instituce stoupá: na ČNB záleží, jak vyjdeme z krize a zda odoláme volání po ostré bankovní regulaci.

Guvernér Miroslav Singer (vlevo), viceguvernér Vladimír Tomšík (uprostřed) a nový člen bankovní rady Kamil Janáček. | foto: ČTK

V České národní bance začala nová doba. A není to pouze personální obměnou a tím, že nový guvernér Miroslav Singer nejde pro ostřejší slovo daleko. Před našimi centrálními bankéři, stejně jako před jejich kolegy ve všech zemích světa, stojí úkol vyrovnat se s poměrně nestabilní situací, která vznikla dluhovou krizí v eurozóně a jejíž vývoj je nepředvídatelný. A kromě toho ČNB bude muset čelit obrovským tlakům na revoluční změny na bankovních trzích.

Sestava bankovní rady se změnila sice nepatrně, ale je zde zřetelný posun ke skepsi vůči budoucnosti evropské měny, a především vůči zesilování regulace finančních trhů, které je v současném finančním světě módním tématem číslo jedna. Světové a evropské trendy nejde z Prahy nijak valně ovlivnit. Zato je třeba se s nimi vyrovnat tak, aby škody, které budou způsobeny české ekonomice, byly co nejnižší.

Miroslav Singer

Miroslav Singer

Proti trestné dani

Je nesporné, že obměněná bankovní rada není partou revolucionářů a ke změnám, které prosazují někteří světoví politici, se staví velmi chladně. Příkladem je nová bankovní daň, kterou hodlá zavádět Evropská unie. Fischerova vláda (spolu s italskou) sice na nedávném summitu EU vyjednala výjimku z deklarovaného záměru zavést tuto novou daň v celé Unii, avšak dá se očekávat, že tlaky budou pokračovat.

V řadě evropských zemí se nyní potýkají s problémy plynoucími z toho, že na počátku krize vlády zachraňovaly své krachující banky masivními finančními investicemi, které zatížily jejich státní dluh, s nímž si nyní nevědí příliš rady. Nová daň by měla být zdrojem financí pro fond, který by zachraňoval banky v potížích – má to tedy být tak trochu trest za krizi. Zatím není jasné, jak by měla být daň konstruována, ani jak by měla být vysoká. Z komentářů členů bankovní rady i guvernéra, které zazněly v této souvislosti, je zřejmé, že ČNB v této dani vidí především zdroj morálního hazardu. Když budou mít banky fond, který je bude zachraňovat, zvýší se jejich ochota investovat do riskantních operací a hazardovat s penězi klientů.

Druhou záležitostí je záměr za pomoci této daně poněkud zmenšit rozměr finančního sektoru a vyhnout se tak finančním krizím, které ohrozí přímo existenci státu, jako se to stalo na Islandu, kde aktiva banky několikanásobně přesahovala velikost celé islandské ekonomiky.

Česká národní banka

Česká národní banka

Takové omezení národního finančního sektoru je sice rozumné, ale je nesmysl zavádět ho pomocí plošně působících nástrojů, jako je bankovní daň. Řada zemí, mezi nimi i Česká republika, mají totiž stále ještě finanční sektor poměrně malý a jeho určitý nárůst je v našem zájmu – to aby klienti nevyhledávali některé druhy finančních služeb v zahraničí a nevyváželi tak kapitál ze země. Lze očekávat, že vedení ČNB, které je odpůrcem tohoto nového zdanění, bude usilovat o to, aby se České republiky netýkalo (a je i možné, že se nakonec daň podaří odmítnout nejen v Česku).

Uregulováni k smrti

Kromě nových daní hrozí finančnímu sektoru i nová evropská regulace bankovnictví.

V závěru loňského roku podpořili ministři financí členských zemí EU, včetně českého Eduarda Janoty, takzvanou novou architekturu dohledu nad finančními trhy Unie. Podle dohody by měly vzniknout tři nové dohledové orgány pro oblast bankovnictví, pojišťovnictví a cenných papírů. Dle zprávy francouzského ekonoma Jacquesa de Larosiera totiž finanční krizi způsobila nedostatečná regulace finančních trhů.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl opakovaně tuto zprávu i další postup Evropské komise kritizoval a velmi rezolutně tvrdí, že problémem není to, že v Evropě je málo regulačních orgánů, nýbrž pravý opak: že je jich příliš mnoho. V celé EU jich funguje zhruba sedmdesát a problémem při krizi nebyly jejich nedostatečné pravomoci, ale právě to, že dohled nad jednotlivými součástmi finančních trhů nebyl ve většině zemí EU konsolidován pod jednou střechou jako v Česku a kvůli tomu chyběly pro rozhodování příslušných orgánů odpovídající komplexní informace.

Mojmír Hampl - nový viceguvernér ČNB, Václav Klaus

Mojmír Hampl - nový viceguvernér ČNB, Václav Klaus

Největší problém vzniku nových regulačních orgánů ovšem spočívá v tom, že poměrně zásadně odděluje místo, kde se rozhoduje o regulačních opatřeních, od místa, kde se pak za chyby regulátorů zaplatí. Regulovat totiž má evropská instituce, zatímco zachraňovat banky musí národní vlády a musely by to dělat nepochybně i v případě výše zmíněného záchranného fondu plněného novou bankovní daní. Žádný fond totiž nepokryje rizika všech bank, zejména těch menších, které operují v malých zemích EU jako dceřiné společnosti největších evropských bank.

Jak to může vypadat v praxi, zjistil český bankovní dohled právě na počátku finanční krize. Když se mateřské banky našich největších peněžních ústavů začaly dostávat do potíží, snažily se odčerpat maximum hotovosti ze svých dcer včetně českých. A bankovní dohled tento odliv musel pečlivě regulovat. Nejen proto, že by se náš domácí sektor mohl dostat do ohrožení, kdy by vyžadoval státní dotace, ale i proto, aby nedošlo k ještě prudšímu omezení poskytování úvěrů, než k jakému v realitě došlo, a k poklesu dalšího financování české ekonomiky, což by mělo vážné dopady. Včetně rychlejšího a vyššího růstu nezaměstnanosti. Náš národní bankovní dohled tak bránil krizové nákaze. Zatímco pokud by to vše regulovala evropská instituce, tak by nepochybně v první řadě řešila problém velkých mateřských bank a na dopady tohoto řešení by se moc neohlížela. O náklady na záchranu evropského finančního systému by se pak dělili všichni daňoví poplatníci evropských zemí bez ohledu na to, jak na tom byl jejich národní finanční sektor.

Erste Bank.

Erste Bank.

Je otázkou, nakolik bude odmítavé stanovisko ČNB schopno ovlivnit budování těchto nových regulačních institucí. Záležet bude především na přístupu nové vlády a její ochotě pustit se kvůli regulaci finančních trhů do sporů v EU, když spojenců je nyní povážlivěmálo.

Banky zchudnou

Přitom není pochyb, že úpravy regulačních mechanismů na bankovních trzích musí po krizi přijít. Základní pravidla bankovní regulace, jako je například povinný podíl vlastního kapitálu banky na celkové hodnotě aktiv, s nimiž banka hospodaří, nazývaný kapitálová přiměřenost, stanoví basilejská pravidla. Ta se tak jmenují podle sídla Banky pro mezinárodní platby, což je mezinárodní organizace centrálních bank. Zde guvernéři centrálních bank, včetně guvernéra ČNB Miroslava Singera, diskutují nové regulační mechanismy, nazývané ve finančním světě Basel III, protože jde už o třetí zpřísněný kodex.

Komerční banky proti němu hlasitě protestují, protože jeho zavedení bude vyžadovat, aby doplnily svůj kapitál, a povede k citelnému snížení ziskovosti. ČNB se v následujících měsících jistě diskuse o Basel III zúčastní a nakonec jej bude muset uvést do života v českém bankovním sektoru.

Euro.

Euro.

Krize za mnou, mlha přede mnou

Zmíněná revoluce v pravidlech fungování finančních trhů a bankovnictví může destabilizovat systém. Čelit jí je velkou výzvou, která stojí před obměněnou bankovní radou – oprávněně o tomto tématu hovořil prezident Václav Klaus při jmenování Miroslava Singera novým guvernérem ČNB.

Jenže i to pravidelné rozhodování o měnové politice začíná být jiné a komplikovanější, než bylo ještě do počátku tohoto roku. Podstatně totiž přibylo nejistot týkajících se krize veřejných financí ve velké části Evropy a s tím souvisící nepředvídatelnosti vývoje evropské měny. Hodně vyhroceně lze říci, že zatímco donedávna ČNB zvažovala, nakolik je Česko připraveno na zavedení eura, tak nyní musí přemýšlet, co se bude dít s korunou, pokud euro projde nějakou výraznou inflační etapou, která smaže podstatnou část státních dluhů, nebo pokud se euro dokonce rozpadne na více částí, či zcela zpět na národní měny. Výzkumné týmy ČNB budou muset mít zpracovány pro tyto situace krizové scénáře, přestože jejich existenci nikdo nikdy, ani neveřejně, nepřizná.

Až koruna posílí

Situaci komplikuje i to, že i když se žádný katastrofický scénář konat nebude, nevypadá dnes budoucnost zrovna na nějaké období klidu a míru. Oživení ekonomiky je zatím velmi pozvolné a nelze počítat s tím, že současné rekordně nízké úroky půjdou brzy vzhůru. To bude znamenat, že ČNB bude mít omezený manévrovací prostor v případě, kdy začne česká měna rychle posilovat vůči euru. A to není v dohledné budoucnosti zrovna nepravděpodobné. Pokud nová vláda začne skutečně snižovat deficity veřejných financí tak razantně, jak to nyní vypadá, lze předpokládat, že dojde ke zvýšení českého ratingu ČR.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Kontrast s vývojem ratingů velké části evropských zemí může vést k tomu, že v posledních měsících dost natěsno svázaný vývoj koruny a eura se oddělí a koruna začne vůči společné evropské měně sílit, což není zrovna optimistický výhled pro české vývozce, a tím ani pro náš ekonomický růst. Růst koruny může stimulovat i opětovný rozběh privatizace, kdy jsou podniky prodávány především za eura. Standardně by se tomu dalo čelit snižováním korunových úrokových sazeb. Ale zde je prostor zcela minimální, protože základní sazba ČNB je nyní nizoučkých 0,75 procenta.

Podstatné při tom všem je, že měnové zásahy centrální banky z velké častí zapůsobí na reálnou ekonomiku s mnohaměsíčním, často až ročním zpožděním. Bankovní rady proto musí pracovat s velmi kvalifikovanými odhady, pro jejichž sestavení je však třeba určitá předvídatelnost vývoje hlavních ekonomických veličin domácích i zahraničních. A to je dnes pro ČNB – ale i pro většinu dalších centrálních bank světa – pohyb v husté mlze.

Kamil Janáček, nový člen bankovní rady ČNB.

Kamil Janáček, nový člen bankovní rady ČNB.

Škatulata se zahejbala

Novým guvernérem České národní banky se od 1. července stal dosavadní viceguvernér Miroslav Singer (42). 

A protože dosavadní guvernér Zdeněk Tůma z ČNB úplně odešel, vybíral prezident Václav Klaus jednoho nového člena bankovní rady ČNB. Stal se jím sedmašedesátiletý Kamil Janáček, který posledních šestnáct let pracoval jako hlavní ekonom Komerční banky. Vedle toho přednáší také na VŠE.

Na viceguvernérské místo, které se uvolnilo po Miroslavu Singerovi, Klaus "povýšil" současného člena bankovní rady Vladimíra Tomšíka (36). Tomšík je členem vedení ČNB od roku 2006, předtím působil v Komerční bance, jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON a také jako zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku.)

Autor:


ZPRÁVY: Babiše překvapuje urputnost policie při další žádosti o jeho vydání



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.