Zatímco minulý rok jste prostřednictvím internetu několikrát navštívili česká vědecká pracoviště, letos vám přibližně jednou za měsíc nabídneme obdobný interview s některým vědcem. A první bude právě s profesorem Pačesem.
Po dokončení přírodovědecké fakulty začal Václav Pačes (*1942) pracovat v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kde se zabýval výzkumem nukleových kyselin, nositelek dědičnosti.
V letech 1968-70 pracoval v amerických a kanadských laboratořích - odtamtud pochází jeho první objev, a to jednoho enzymu. V roce 1986 zaznamenal se svým týmem další úspěch - podařilo se mu přečíst genom čili dědičnou informaci jednoho viru. To byl ohromný výkon i ve srovnání se světem. Před tím se podařilo objasnit první tři geny pouze v laboratoři Franka Sangera v Anglii; Sanger za to dostal Nobelovu cenu. Začátkem devadesátých let si Pačes osvěžil pohled na špičku světové genetiky, když strávil rok na Yalské univerzitě v USA.
Václava Pačesa můžeme považovat za zakladatele české genomiky - oboru, který se zabývá studiem struktury genomů a souhry genů v jednotlivých organismech. Nyní už druhý rok řídí Ústav molekulární genetiky Akademie věd a buduje Centrum integrované genomiky, jehož součástí jsou vedle ÚMG rovněž laboratoře VŠCHT, první lékařské fakulty UK a Fyziologického ústavu AV.
Co profesora Pačesa nejvíc uspokojuje? „Když člověk přijde na něco nového,“ říká. „Stačí třeba malý objev. To je ohromný pocit - jako když se hladoví nají."
 Během on-line rozhovoru o možnostech genetiky odpovídal ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd profesor Václav Pačes na otázky o vlivu geneticky upravených potravin, ale i o genetické výbavě člověka, 22. ledna 2001 |
 Během on-line rozhovoru o možnostech genetiky odpovídal ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd profesor Václav Pačes na otázky o vlivu geneticky upravených potravin, ale i o genetické výbavě člověka, 22. ledna 2001 |
