Rámec pro novou smlouvu dohodli představitelé unijních států na dramatickém červnovém summitu. Polsko tehdy nechtělo ustoupit v otázce hlasovacího systému v Radě EU. Cítilo se znevýhodněno.
Šéfové zemí tehdy museli u jednacích stolů zůstat dlouho do noci, než Varšavu přesvědčili, aby přijala kompromis. Nicméně podařilo se. - více zde
Ale to byl jen rámec. Teď se o dokumentu, jenž má reformovat Evropskou unii, začne jednat "naostro", a to na takzvané mezivládní konferenci, na které zasedají ministři zahraničí Unie. Dnes se jen účastní zahajovacího ceremoniálu, vyjasňují si technické záležitosti a pak se rozejdou. Další kolo se koná počátkem září – teprve tehdy se budou otevírat jednotlivé politické kapitoly smlouvy.
Po červnové schůzce EU, která zároveň ukončila německé předsednictví v sedmadvacítce, si všichni oddechli. Díky tomu, že Varšava přistoupila na kompromisní řešení, se budoucnost jevila když ne růžově, tak alespoň narůžověle. Jenže od té doby už z Polska přišly signály, že zas tak hladce to nepůjde.
Řada evropských zemí proto Poláky už předem upozornila: Neotevírejte znovu téma hlasovacího systému!
"Jsme optimističtí. Polsko nemá s novou smlouvou žádný problém. Chceme si jen vyjasnit téma hlasování v Radě," prohlásila dnes při příjezdu do Bruselu polská ministryně zahraničí Anna Fotygová. Na dotaz, zda tedy její země bude chtít téma znovu oficiálně otevřít, ale neodpověděla.
Není to však jen reformní smlouva, kterou se mají ministři zabývat. Na programu jsou i diskuse o vyslání jednotek na hranici Súdánu s Čadem, kde by vojáci měli chránit uprchlíky z Dárfúru. Mluvit se má také o budoucím statutu jihosrbské provincie Kosovo či o členství Turecka v Unii. Přistoupení Turků má teď v Evropě jednoho nadmíru hlasitého odpůrce: nového francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
