"Úhradu veškerých nákladů na toto dočasné opatření bude univerzita požadovat od dodavatelů stavby," řekla mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Detailní rozbory vody nechala univerzita provést nejprve v devíti pavilonech takzvané Zelené etapy dokončených v roce 2010, kde si lidé stěžovali její pach a chuť. "Podle rozborů kvalita kolísá jak v jednotlivých pavilonech, tak v různých patrech. Zjistilo se, že nevyhovující voda nemohla způsobit ohrožení zdraví studentů a zaměstnanců," uvedla mluvčí.
Univerzitní kampusKampus patří k největším stavebním projektům v Jihomoravském kraji. Areál v Brně-Bohunicích stál pět miliard korun, nyní kolem něj vyrůstají další vědecké a průmyslové areály i objekty služeb za miliardy korun. Slouží přírodovědným a medicínským oborům. |
Vedle těchto závad poukázaly rozbory i na zvýšené počty některých bakterií. Ty však podle Fojtové nemají žádný negativní vliv na zdraví, ve vodovodním potrubí se totiž běžně vyskytují. Problémy byly i se zvýšeným množstvím zinku.
"Zjištěné nedostatky sice nemohou vést k poškození zdraví, současně však nevyhovují stávajícím hygienickým normám. Kohoutky byly proto opatřeny značkami Voda nevhodná k pití, bylo zajištěno zásobování balenou vodou a zahájeno reklamační řízení s dodavateli stavby," sdělila Fojtová.
Vedení univerzity se pak navíc rozhodlo provést detailní rozbor vody i v těch pavilonech kampusu, kde si uživatelé na kvalitu vody nestěžovali. Ten odhalil v podstatě stejné nedostatky i v dalších osmi pavilonech takzvané Modré etapy dokončené v roce 2007.
I v těchto pavilonech budou kohoutky opatřeny značkami Voda nevhodná k pití a bude zajištěno zásobování balenou vodou nebo výdejními automaty na pitnou vodu, a to až do odstranění závad," dodala mluvčí.
Odstranění závad bude Masarykova univerzita i nadále požadovat na dodavatelích stavby, kteří se nyní pokusí o nápravu pomocí dezinfekce. V případě, že se tento postup ukáže jako neúčinný, je univerzita podle Fojtové připravena vymáhat nápravu závad i soudní cestou.
