Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V bitvě o budoucnost arabského a muslimského světa bude nejdůležitější vítězství ve školní třídě

  8:32aktualizováno  13:08
Několik pro nás překvapivých, ne-li šokujících čísel obsahuje následující text Paula Salema, ředitele Carnegieho střediska na Středním východě se sídlem v Bejrútu. Fakticky totiž poukazuje na zaostalost arabského světa, z níž nelze nemít obavy.

Palestinští kluci v jižní Gaze 20. září letošního roku, v první den svátku Eid al-Fitr, který je oslavou konce Ramadanu. Spíš než tyhle hrátky, slušel by jim pobyt v kvalitní škole | foto: Profimedia.cz

Zpráva za zprávou od Světové banky, Rozvojového programu OSN i Arabské ligy zdůrazňuje, že k hlavním příčinám zaostalosti arabského světa patří tamní vzdělanostní deficit. Ač jde o domov pěti procent světové populace a o naleziště značné části světové ropy a plynu, arabský svět pokulhává za většinou světa a trpí tím, co nejlépe vystihuje pojem "vzdělanostní chudoba".

Bez dramatického zlepšení na všech úrovních školství se nezaměstnanost, negramotnost a příjmová nerovnost budou nadále zhoršovat a region zůstane nebezpečný sám sobě i svým sousedům.

Neodbytná negramotnost

Nezaměstnanost v arabském světě se už před současnou hospodářskou recesí odhadovala na 14 procent – což je mimo subsaharskou Afriku světově nejvyšší průměr. Mezi mladými lidmi a čerstvými absolventy vysokých škol je toto číslo více než dvojnásobné.

Arabský svět se také vyznačuje nejvyšším populačním růstem na světě, přičemž téměř 40 procent jeho obyvatel je v současnosti mladší patnácti let. Podle některých odhadů na arabský svět připadá čtvrtina světové nezaměstnanosti lidí ve věkové skupině od 15 do 24 let. Jen aby udržely krok s přílivem mladých lidí na trh práce, arabské ekonomiky budou muset v příštích deseti letech vytvořit sto milionů pracovních míst, což ovšem půjde stěží, zůstane-li školství žalostné.

o autorovi

Paul Salem je ředitel Carnegieho střediska na Středním východě se sídlem v Bejrútu.

Poměr dětí, které se v arabském světě dostaví k zápisu, se sice za poslední desetiletí zlepšil, nicméně arabské země stále mají jeden z nejnižších průměrných čistých podílů zapsaných školáků v rozvojovém světě. Do školy nechodí asi jedno z pěti způsobilých dětí, tedy víc než sedm milionů, a 60 procent z nich tvoří dívky.

V porovnání s obyvateli východoasijských zemí není průměrná doba školní docházky u Arabů ani poloviční. Není divu, že negramotnost se navzdory pokrokům během posledních desetiletí drží v průměru kolem 30 procent a v některých arabských zemích dosahuje 50 až 60 procent.

Na počátku bylo Slovo

Překážkou je i kvalita arabského školství. Dnešní trh práce žádá dovednosti založené na řešení problémů, kritickém myšlení, moderních jazycích a technologiích, ale arabské vzdělávací soustavy obecně zůstávají tradiční, autoritářské a zaměřené na memorování.

Výzkum všude na světě dokládá, že vzdělání je klíčová podmínka udržitelného růstu. Východoasijští tygři mohutně investovali právě do školství, což se jim vrátilo v podobě schopné a moderní pracovní síly. Naproti tomu rozvoj v arabském světě, sycený především zisky z ropy, ponechává populaci bez dostatečného vzdělání a na okraji ekonomického zájmu.

Vzdělání

Velmi mnoho dětí buď zůstává mimo školskou soustavu, anebo prochází nekvalitní výukou, která jim nezajistí ani základní znalost čtení, psaní a počítání.

Vzdělání je v arabském kontextu důležité také kvůli jeho zvláštnímu postavení v islámu, který je - tak jako judaismus a křesťanství - náboženstvím písma. Evangelium podle Jana říká: "Na počátku bylo Slovo." První, co proroku Muhammadovi vyjevil archanděl Gabriel, bylo: "Předčítej…" K výrokům proroka patří i tento: "Povinností každého muslima i muslimky je usilovat o poznání."

Islám navíc nemá kněží, jen učence. Arabské zlaté časy, v Bagdádu jedenáctého století a Andalusii čtrnáctého století, se uznávají jako období velké učenosti. Školám a univerzitám se dostávalo rozsáhlé podpory a studenti i učenci v honbě za poznáním cestovali od města k městu. Když zlaté časy odezněly, vzdělanost se dostala do úpadku.

Po získání nezávislosti státy arabského světa do 70. a 80. let minulého století dosáhly ve školském sektoru velkých pokroků. Neměly avšak zdroje na to, aby udržely krok se svými rostoucími populacemi.

Mimořádné výše investic z 50. a 60. let opadly a dnes v důsledku toho velmi mnoho dětí buď zůstává mimo školskou soustavu, anebo prochází nekvalitní výukou, která jim nezajistí ani základní znalost čtení, psaní a počítání. Stále rovněž existuje příliš mnoho rozdílů závislých na pohlaví, bydlišti, majetku, postižení a dalších ukazatelích marginalizace.

Univerzita zmůže víc než raketa

Čeho má Západ nejvíc a co arabský svět nejvíc potřebuje, je vzdělanost. K tomu je zapotřebí více škol a méně zbraní, více univerzit a méně letadlových lodí. Americká univerzita v Bejrútu, založená v roce 1866, udělala pro pozitivní transformaci Středního východu zřejmě víc než jiné srovnatelné instituce, a přece ze Spojených států, které za armády a výzbroj v regionu utrácejí miliardy, dostává každoročně příspěvek ve výši pouhých tří milionů dolarů.

Výše vojenských výdajů Západu v Iráku a Afghánistánu za jediný měsíc by stačila na ztrojnásobení celkové pomoci školství na Středním východě. Za cenu dvou řízených střel by se dala postavit škola, za cenu stíhačky Eurofighter malá univerzita.

Školství také může mít zásadní účinek na tvorbu hodnot. Radikální islamisté to pochopili už dávno a vložili své prostředky do škol. Saúdská Arábie si to uvědomila v 70. letech minulého století, když se snažila rozšířit svůj vliv, a království během let finančně zajistilo tisíce škol a univerzit, kde se vyučuje přísná odrůda wahhábovského islámu.

V Afghánistánu a Pákistánu se radikální vize mladým lidem předává v náboženských školách známých jako medresy. Ostatně "Tálibán" znamená "studenti". Probíhající bitva o budoucnost arabského a muslimského světa nepovede k vítězství či prohře na bojišti, ale ve školní třídě.

Copyright: Project Syndicate/Europe’s World, 2009, přeložil David Daduč; titulek a mezititulky jsou redakční

Autor:


ZPRÁVY: Tisíce lidí si připomněly Sametovou revoluci, někteří politici se dočkali pískotu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

S čím si hrají děti z královské rodiny?
S čím si hrají děti z královské rodiny?

Kate přesně ví, čemu se vyhnout.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.