Roztržka mezi asi 200 lidmi, kteří jsou uvnitř baziliky a mezi nimiž jsou podle Izraelců teroristé, se strhla po výzvě jednoho z palestinských činitelů. Vyzval ozbrojence, s nimiž čelí obklíčení, aby nestříleli z baziliky a vyšli ven, chtějí-li bojovat.
Ozbrojenci trvají na tom, že se nevzdají. Chtějí, aby palestinští činitelé vyzvali lidi, aby se za obléhané postavili.
Izrael nehodlá baziliku poničit, ale chce dostat hledané radikály, kteří se v ní ukryli. Nabídl jim buď soud v Izraeli, nebo exil. Palestinci návrh odmítli.
Novináři přišli o své akreditace
Skupina novinářů se v pondělí blížila k obklíčené oblasti Betléma, tak jako skoro každý den v uplynulých třech týdnech, když ji zastavil izraelský major. "Tohle je zakázané území. Víte, že byste zde neměli být," řekl důstojník.
Major poté přikázal novinářům, aby odevzdali akreditace vydané izraelskou vládou, které umožňují cestovat mezi kontrolními stanovišti na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.
Jejich vydání odůvodnil překontrolováním v armádním tiskovém centru. "Přinesu akreditace co možná nejdříve do hotelu. Počkejte tam," řekl důstojník a odkázal novináře do budovy, v níž v Betlémě přebývají.
Jeruzalémská redakce agentury AP připravuje protestní dopis izraelské armádě, jejíž mluvčí přislíbila celou záležitost prošetřit.
Irák nabízí tisíce za zničené domy
Irácký prezident Saddám Husajn ohlásil pomoc pro obyvatele palestinského uprchlického tábora Džanín na západním břehu Jordánu. Za každý zničený dům vyplatit náhradu 25 tisíc dolarů. Izrael tábor označil za hnízdo teroru a týden ho obléhal. Palestinci Izrael obvinili z masakrů, ten to popírá.
Irácká vláda údajně od začátku současného palestinského povstání (intifády) vyplácí odškodnění rodinám palestinských sebevražedných atentátníků a obětí bojů proti Izraelcům. Vdovy po sebevrazích dostávají 25 tisíc dolarů a rodiny obětí bojů po 10 tisících.
Husajn na znamení solidarity s Palestinci 8. dubna oznámil, že jeho země přerušuje vývoz ropy na 30 dní, dokud izraelská armáda nevyklidí okupovaná palestinská území.
Palestinci: Izrael rozmetal dohody z Osla
Palestinský vyjednavač Saíb Irikát označil odchod vojsk za mediální lež. Palestinci tvrdí, že Izrael zničil autonomní oblasti, jak je definovaly mírové dohody z Osla, omezil zóny pod palestinskou správou a zničil infrastrukturu palestinské autonomie. "Zóna A už neexistuje, celé Předjordánsko bylo změněno v zónu B ," prohlásil palestinský vyjednavač Saíb Irikát.
Zóny definovaly dohody z Osla. Zóna A je pod plnou palestinskou správou, zónu B administrativně spravují Palestinci, ale zajištění bezpečnosti přísluší Izraeli. Zóna C zůstává pod plnou izraelskou kontrolou.
Izrael opět prosazuje nárazníkové zóny
Nedělní odchod izraelských vojáků a ukončení třítýdenní ofenzivy provázela slova premiéra Ariela Šarona, že Izrael bude pokračovat v boji proti terorismu jinými metodami. Izrael chce podél západního břehu Jordánu zřídit nárazníkové zóny, aby zabránil pronikání palestinských atentátníků.
"Dosáhli jsme velmi podstatných výsledků, ale boj proti terorismu bude pokračovat jinou metodou," uvedl Šaron.
Izraelské úřady budou také napříště bojkotovat zvláštního vyslance OSN Terje Roed-Larsena. Důvodem je jeho kritické vyjádření na adresu izraelského postupu v obsazeném palestinském uprchlickém táboře v Džanínu. "Zničení tábora je hrůza, nad kterou zůstává rozum stát," řekl ve čtvrtek Roed-Larsen.
BLÍZKÝ VÝCHOD
Vojáci hlídají Arafata a baziliku v Betlémě
Izraelské jednotky v neděli ráno opustily palestinská města na západním břehu Jordánu. Z Nábulusu se Izraelci stáhli do jeho okolí. Většina vojáků odešla i z Ramalláhu, kde zůstávají u sídla palestinského vůdce Jásira Arafata. Podle ohlášeného plánu zůstává obklíčena i bazilika v Betlémě.
Kromě Ramalláhu zůstávají izraelští vojáci jen v Betlémě. Obléhají baziliku Zrození Páně, v níž se podle Izraele skrývá na 200 Palestinců včetně třicítky hledaných předpokládaných teroristů.
Palestinské zdroje oznámily, že izraelští vojáci v neděli pronikli do uprchlického tábora Kalandíja mezi Ramalláhem a Jeruzalémem, prohledali dům od domu a zatkli asi 15 lidí. Izraelci pronikli také do pásma Gazy, kde u Rafahu postřelili čtyři palestinské děti.
Izrael obsadil palestinská města a osady během ofenzivy, zahájené 29. března. Reagoval tak na palestinský atentát, při němž zemřelo 28 lidí. Během operace byla obsazena také města Nábulus, Tulkarm, Kalkílija a Džanín. Vojáci dočasně vnikli i do dalších města a osad.
Pokračující obléhání sídla Jásira Arafata v Ramalláhu zdůvodňuje Izrael tvrzením, že palestinský předák skrývá údajné pachatele loňské vraždy izraelského ministra turistiky Rechavama Zeeviho.
"Požadavek, aby byli Zeeviho předpokládaní vrazi vydáni, je neodvolatelný," potvrdil izraelský ministr obrany Benjamin ben Eliezer. Izrael zkoumá několik možností vydání vrahů. Eliezer možnosti odmítl upřesnit, zvláště pak eventualitu vzetí Arafatova sídla útokem.
Americký emisar: Džanín je lidská tragédie
Za "strašlivou lidskou tragedii" označil v sobotu americký zmocněnec pro Blízký východ Nicholas Burns situaci v palestinském uprchlickém táboře v Džanínu na západním břehu Jordánu. Tábor v rámci tažení proti palestinským extremistům dobyla a do pátku okupovala izraelská armáda. "Je jasné, že to, co se tady stalo, způsobilo obrovské lidské utrpení tisícům palestinských civilistů," prohlásil Burns.
Burnse, který je nejvyšším americkým představitelem, jenž tábor od pátečního stažení Izraelců navštívil, doprovázeli činitelé OSN a ozbrojení tělesní strážci.
Podle agentury Reuters se občas zastavil a díval se, jak uprchlíci horečně hledají v troskách svých domů své nezvěstné blízké nebo svůj majetek. Ve vzduchu byl cítit pach rozkládajících se těl pohřbených pod troskami.
Zatímco táborem procházeli pracovníci humanitárních organizací, šlápl jeden izraelský arabský lékař na nějakou výbušninu, která mu utrhla nohu.
Palestinci tvrdí, že Izraelci se v táboře dopustili masakrů a zabili stovky lidí. Izrael to popírá a mluví o padesátce mrtvých Palestinců a 23 zabitých izraelských vojácích. Události v táboře, který Izrael označil na hnízdo teroru, má vyšetřit zvláštní tým, jehož vytvoření schválila v noci na sobotu Rada bezpečnosti OSN.
Burns vyzval k tomu, aby byl zajištěn volný vstup do tábora organizacím zajišťujícím pomoc postiženým. Slíbil, že USA udělají vše, co mohou, aby postiženým pomohli.
Palestinci Spojené státy obviňují, že dal izraelskému postupu proti nim zelenou.
Násilí neustává
Palestinský ozbrojenec v sobotu zastřelil izraelského pohraničníka na hraničním přechodu Erez mezi pásmem Gazy a Izraelem. Izraelští vojáci útočníka vzápětí zneškodnili, napsala agentura AFP. K útoku se přihlásily Brigády mučedníků od Al-Aksá, což je ozbrojené křídlo hnutí Fatah blízkého palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi.
Při jiném incidentu nedaleko Rafáhu v pásmu Gazy při hranici s Egyptem zranili izraelští vojáci šest Palestinců.
Mrtví v Nábulusu přibývají
Palestinské úřady oznámily, že v bojích Nábulusu padlo minulý týden 75 Palestinců. Další se podle nich pohřešují. Nejspíše jsou pohřbeni pod troskami budov historického centra města, které zničily bomby z izraelských vrtulníků.
Nábuluské úřady tvrdí, že většina obětí jsou civilisté včetně pěti dětí, sedmi žen a čtyř starců. Izraelská vláda naopak ve svém prohlášení uvedla, že mrtví pocházejí z řad palestinských aktivistů.
V Nábulusu, kde vypukly boje 3. dubna, nadále platí zákaz vycházení. Izraelský premiér Ariel Šaron však slíbil brzký odchod izraelských vojáků z města.
|
OFENZIVA IZRAELSKÉ ARMÁDY NA PALESTINSKÝCH ÚZEMÍCH | |
|
* Operaci podporuje většina Izraelců. Doufají, že sníží počet sebevražedných atentátníků. | |
|
29.3. |
Uplynuly dva dny od palestinského atentátu v Netanje, při němž zemřelo 28 lidí. Izraelská armáda zahájila v Ramalláhu na západním břehu Jordánu svou nejrozsáhlejší vojenskou akci od operace v Libanonu v roce 1982. Palestinský předák Jásir Arafat, kterého izraelská vláda označila za nepřítele, byl vojáky izolován v Ramalláhu. |
|
30.3. |
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 1402 vyzývající Izrael a Palestince k uzavření příměří a židovský stát ke stažení z palestinských měst. Vyslovila též vážné znepokojení nad sebevražednými palestinskými atentáty v Izraeli. |
|
31.3. |
Palestinský útok v severoizraelské Haifě nepřežilo 16 lidí. Ramalláh byl armádou prohlášen za uzavřenou vojenskou zónu. |
|
1.4. |
Operaci Izrael rozšířil na palestinská města Tulkarm a Kalkílija na severu západního břehu Jordánu. |
|
2.4. |
Izraelská armáda pronikla do Betléma. Izraelský premiér Ariel Šaron oznámil, že Arafat může z Ramalláhu, pokud s už nikdy nevrátí. Arafat to odmítl. |
|
3.4. |
Armáda vstoupila i do Džanínu a Nábulusu. V betlémské bazilice Zrození Páně izraelští vojáci obklíčili zhruba 200 palestinských bojovníků. V chrámu je také asi 30 františkánských mnichů. |
|
4.4. |
Rada bezpečnosti OSN vyzvala v rezoluci č. 1403 Izrael, aby bez prodlení stáhl vojáky z palestinských měst. Podpořila též iniciativu amerického prezidenta George Bushe, který oznámil, že na Blízký východ posílá ministra zahraničí Colina Powella. |
|
6.4. |
Jeden z nejkrvavějších dnů od zahájení palestinské intifády v září 2000. Při střetech zemřelo přinejmenším 50 Palestinců (z toho 30 v Džanínu) a sedm Izraelců. Americký prezident George Bush po setkání s britským premiérem Tonym Blairem opět vyzval židovský stát, aby se neprodleně stáhl z palestinských měst. Šaron slíbil operaci urychlit. |
|
8.4. |
Podle Šarona ustaví Izrael po stažení na západním břehu Jordánu tzv. bezpečnostní zóny. Irák zastavil kvůli situaci na palestinských autonomních územích na měsíc vývoz ropy. |
|
9.4. |
Izraelská vojska se stáhla z Tulkarmu a Kalkílije. Při výbuchu bomby v palestinském uprchlickém táboře v Džanínu na západním břehu Jordánu zahynulo 13 izraelských vojáků, což je největší jednorázová ztráta armády za poslední léta. |
|
10.4. |
Palestinský sebevražedný útok u Haify: devět mrtvých. Izraelská armáda převzala kontrolu nad palestinským uprchlickým táborem v Džanínu. USA, OSN, EU a Rusko vyzvaly Izrael k okamžitému stažení z okupovaných palestinských území a Arafata, aby vyvinul nejvyšší možné úsilí k zastavení protiizraelských teroristických atentátů. Do Izraele dorazil na blízkovýchodní misi americký ministr zahraničí Colin Powell |
|
11.4. |
Izraelské síly se stáhly z 24 méně významných palestinských obcí na západním břehu Jordánu a další obsadila. |
|
12.4. |
Šest lidí zahynulo a na šedesát bylo zraněno při útoku v centru Jeruzaléma. K atentátu se přihlásily Brigády mučedníků od Al Aksá - ozbrojené křídlo palestinského hnutí Fatah blízkého Jásiru Arafatovi. |
|
13.4. |
Ariel Šaron navrhl ozbrojencům z betlémské baziliky Zrození Páně, aby se vydali soudu v Izraeli, nebo přistoupili na vyhoštěni do třetí země. Premiér také navrhl uspořádání mírové konference pod záštitou USA na neutrálním místě. Zúčastnit by se jí měli zejména zástupci Izraele, Palestinců, Egypta, Jordánska, Maroka, Saúdské Arábie a států Perského zálivu. |
|
14.4. |
Colin Powell se sešel s Jásirem Arafatem v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda zrušila zákaz vstupu na obsazená palestinská území na západním břehu Jordánu. |
|
15.4. |
Okamžité ukončení násilných střetů na libanonsko-izraelské hranici žádal při návštěvě Bejrútu Colin Powell. USA se obávají, že útoky bojovníků proíránských šíitských milicí Hizballáh přerostou v další válečný konflikt. |
|
16.4. |
U betlémské baziliky Zrození páně se večer strhla prudká přestřelka. Jejími účastníky byli izraelští vojáci a Palestinci, které vojáci v bazilice obléhají. Z budovy stoupaly plameny a dým. |
|
17.4. |
Colin Powell ukončil blízkovýchodní misi. Na závěr se podruhé sešel s Jásirem Arafatem. Obě strany byli ze setkání zklamané. Prezident USA George Bush ministra za týden jednání pochválil. |
|
21.4. |
Izraelské jednotky v neděli ráno opustily palestinská města na západním břehu Jordánu. Premiér Ariel Šaron řekl, že Izrael bude pokračovat v boji proti terorismu jinými metodami. |
 Ukotvená vzducholoď izraelské armády monitoruje betlémskou baziliku Zrození Páně, kde se nadále ukrývá asi 200 Palestinců. Izraelci baziliku obléhají od 2. dubna a palestinským ozbrojencům, kteří se v ní ukrývají, nabídli buď soud v Izraeli, nebo exil. Palestinci však návrh odmítli. (22. dubna 2002) |
