Děkan VŠE kritizuje svou kolegyni, šéfku akreditační komise. Prý svou roli sehrála i v aféře práv v Plzni. Ilustrační foto

Děkan VŠE kritizuje svou kolegyni, šéfku akreditační komise. Prý svou roli sehrála i v aféře práv v Plzni. Ilustrační foto | foto: Jiří Bervida, MAFRA

V aféře práv v Plzni sehrála svou roli i akreditační komise, tvrdí děkan VŠE

  • 76
Z obchodování s licencemi viní akreditační komisi analýza děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Právě komise rozhoduje, která vysoká škola bude mít právo učit určité obory, a proto je možné, že stojí také za skandálem na plzeňských právech, píše sobotní deník Právo. Podle šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové je analýza účelová.

Kritickou analýzu vypracoval děkan fakulty z vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz a proděkani. Schwarz je členem nově vzniklého týmu ESO, který tvoří odborníci ODS. - čtěte Topolánek ukázal své ESO pro volby. Slíbil záchranu země před bankrotem

Schwarz poslal svou analýzu ministryni školství Miroslavě Kopicové a školskému výboru poslanců. "Premiér si ji může vyžádat přes ministryni," řekl Schwarz, který po druhém funkčním období končí ve funkci děkana a nemůže být tedy již znovu zvolen.

Jeho kolegyně ze školy, jen z jiné fakulty, a zároveň předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková pokládá analýzu za účelovou. "Budeme o ní jednat na ministerstvu," sdělila včera Právu s tím, že jestli děkan Schwarz dával podobně manipulativní podklady Národní ekonomické radě vlády (NERV), jíž byl členem, "tak potěš pánbůh!".

Podle Schwarze přitom plzeňská práva nejsou ojedinělým případem, alespoň co se týká obchodování s licencemi. V Plzni prý "převážily motivace k odhalení sporných skutečností nad motivacemi mlčet a pokračovat ve výhodném obchodování s licencemi v akademickém prostředí".

Deník uvádí, že akreditační komise průměrně na svém dva až tři dny trvajícím zasedání rozhodne o 469 akreditacích, reakreditacích a rozšíření akreditací studijních programů veřejných a soukromých vysokých škol.

Děkan Schwarz připomněl, že nejrychleji komise rozhodovala v roce 2007, na zasedání se dohodla na 813 úkonech. "Vzhledem k vysokému počtu aktů je rozhodování zcela nahodilé. Na jedno rozhodnutí o udělení či zamítnutí akreditace měla komise v období 2004 až 09 v průměru tři minuty. To je důkazem formálnosti schvalování," kritizuje Schwarz.

Dvořákové se nařčení nelíbí. "Je to kombinace úplných nepravd, v té analýze jsou účelová čísla. Mám připravenou odpověď. Cíl manipulativní analýzy si dokážu představit, nechci to teď ale medializovat," řekla Právu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video