Peruánská hymna skutečně není veselá píseň. "Dlouhou dobu táhl utlačovaný Peruánec zlověstné řetězy, odsouzený ke krutému otroctví. Dlouho, dlouho, dlouho tiše skuhral," zaznívá na začátku hymny. I dál zaznívají nářky o ponížení, otroctví a hrůzách.
Oproti britské hymně "God Save the Queen," která hned v první sloce evokuje pocit vítězství, slávy a štěstí, nebo francouzskému strhujícímu volání do zbraně v La Marseillaise, připomíná ta peruánská spíše žalozpěv.
V souvislosti s ekonomickým růstem posledních let by si Peruánci pochopitelně přáli slyšet spíše optimistická slova. Do čela kampaně za změnu hymny se postavil bývalý vládní auditor Julio Rivera. "Naše současná hymna je moc negativní. Škodí sebeúctě lidí a pramení z ní komplex méněcennosti. Podporuje apatii a lhostejnost. A my už jsme dost submisivní," citoval 69letého Riveru deník The Guardian.
Ne všichni ale s Riverovým snažením souhlasí. Její příznivci ve stávající písni vidí důkaz úspěšného boje za nezávislost proti Španělsku v 19. století.
Na světě je už i první verze nové hymny. Nazpíval ji tenor Antonio Maldonad a první verše mají evokovat jihoamerickou idylku: "Žijeme ve štěstí, míru, rovnoprávnosti a svobodě."
Peru není jediná země, která řeší problémy s hymnou. Loni lobbovala u kostarického nejvyššího soudu skupina žen za změnu textu, protože je vůči nim sexistický a diskriminační.
