Exministr Radko Martínek mlčí. Zdeněk Škromach obvinění odmítá. Jiří Paroubek vpodvečer vydal prohlášení, že druhou dotaci zařídil Mrštinovi poslanec ODS. Konkrétní odpovědnost je nutno vyšetřit. Základní fakt, že vysoký funkcionář ČSSD Mrština získal od státu miliony na přestavbu nevěstince v hotel, je těžko zpochybnitelný.
Případ je totiž sice bizarní, ne však neobvyklý. O zneužívání dotací, které jsou přihrávány členům strany nebo mocným spojencům, se v kuloárech mluví pořád. Konkrétních případů však policie nebo kontrolní úřady neodhalily mnoho.
Stále je popotahován přeběhlík z ČSSD a kapitalista Petr Wolf. Pro svou pneumatikářskou firmu dostal státní peníze na "rozvoj životního prostředí". Pofiderní ruské firmě však údajně vyplatil tři sta tisíc korun za opsání informací z internetu.
Ale ani to nemusí být pravda. Policie nedávno velkohubě vytroubila do světa, že drapla podvodnici Jourovou, která se spikla s dalšími "zločinci", aby vykradli evropský fond. Nic z toho se nepotvrdilo. Stát se nyní právem prohne, až zaplatí Věře Jourové kompenzaci za měsíce strávené nespravedlivě ve vazbě.
Systém dotací je spletitý. Existují šíbři, kteří se umějí orientovat v nepřehledných formulářích a doslova sát z mateřského prsu ministerstev a obcí. Jsou úředníci, kteří upozorňují známé na vybraná sousta. A pak, věřme, jsou rozumné dotace, které férově čerpají ti, kdo je potřebují.
Poměr mezi světlou a temnou stranou však nezjistíme, dokud nebudou omezeny na nezbytné minimum a nebudou průhledné a dostupné každému ve férové soutěži.
Hanba z podpory přestavby hanbince padá jednoznačně na její konkrétní viníky zejména z ČSSD. I když teď Jiří Paroubek podle svého zvyku shazuje vinu na celý svět.
Problém zneužívání státních peněz k politickým účelům je však společný pro všechny strany. Netýká se to jen dotací, ale i takzvaného porcování medvěda. Každoročně poslanci rozdávají miliony svým voličům a známým. Vždy se zaštiťují bohulibými účely a skoro nikdo jim to nikdy nevěří.
Přeborníkem v čarování peněz pro tělocvičnou jednotu Orel je Ladislav Šustr z KDU-ČSL. Michal Doktor z ODS podporuje kulturní dům v Radouni. Ivan Langer je zase z veřejných peněz vytrvalým "sponzorem" golfového klubu nedaleko od Olomouce.
Nikdo nemůže jednoznačně říci, že cvičenci, milovníci kultury či golfisté peníze nepotřebují. Jenže peníze potřebují desetitisíce podobných institucí v zemi a ne každá má svého vlivného lobbistu.
"Porcování medvěda" je tedy stejně málo férové jako dotace. Proti nim má však jednu výhodu. Je na něj vidět a poslanci musí své kusy urvané z těla mrtvého huňáče obhájit.
Na to, že je dotace zneužita nebo využita ve prospěch majitele nevěstince, jen tak nepřijdete. Ne proto, že by to bylo zcela nemožné. Spletitých formulářů je mnoho a kontrolorů málo. Nebo jsou jako v případě Jourové zabednění.
Případ "státem podporovaného" nevěstince by tedy mohl být rozbuškou, která systém změní.
Lidé často potřebují něco hodně nepřehlédnutelného a nezapomenutelného, aby změnili shnilou, ale zaběhanou praxi. A co už může být většího? Dřív se říkalo, odpusťte, že stát má ve financích bordel. Od teď platí, že má finance v bordelu.
