Je to postaveno na principu, že každý se rád zasměje a je ochoten za tento požitek zaplatit. Co by diváka mohlo nějak naštvat a on by snad nemusel přijít a zaplatit vstupné, se tam raději ani nedává.
Historické filmy ve svém líčení historie a v boji o diváka postupují opravdu mílovými kroky kupředu. Jejich tvůrci se při tom neštítí převrátit skutečnost naprosto vzhůru nohama. Ovšem vrchol všeho je film „Nástup Zla“(název pod nímž bude uveden v Č.R. mi není znám). Při jeho sledování má divák během cca 3 hodin možnost shlédnout strhující životní příběh Adolfa Hitlera, od jeho ranného dětství až po úplné uchopení moci.
Hitler zde dokonale naplňuje sen mnohého člověka. Z venkova přichází do Vídně jako mladý, nemajetný, naivní venkovan. Poté co se neuchytí na studiích, žije v chudobě, přespává i pod mostem, živí se všelijak a přesto se z něj nakonec stane Vůdce Velkoněmecké říše a nejmocnější muž Evropy. Takový ideálně naplněný „americký sen“, jak se člověk díky vlastní snaze a píli může vypracovat až na vrchol.
Při sledování tohoto filmu glorifikace Hitlera opravdu nezná hranic. Hitler je zde vylíčen jako navenek poměrně slušný člověk, poněkud maloměšťácký, který se vypracoval do nejvyšších částí společnosti díky své odvaze a neúnavnosti. Příběh Adolfa Hitlera v tomto filmu názorně ukazuje každému diváku, jak nutné je mít nějaký svůj cíl a za tím si jít, a to vždy a za všech okolností, vzdor všem, kteří by jej od něj mohli odradit.
Hitler v tomto filmu může působit jako osvícený člověk, který neposlouchá a nevychází z názorů jiných jen proto, že jejich názory jsou příliš dětinské a naprosto, ale úplně naprosto nepoužitelné, neboť ani v nejmenším nevycházejí ze skutečnosti, ani nejsou mířeny ku prospěchu německého lidu. Hitler je pak v těchto případech nucen veškerou tíhu a odpovědnost za rozhodnutí a vedení převzít plně na svá bedra.
Hitler je zde ztvárněn jako magická osoba s zvláštním osobitým projevem. Svůj sen o lepším světě, o světě skutečné svobody, kde nebude nikdo vykořisťován ani omezován židy, plutokraty, marxisty atp. umí přenést i na jiné. Sen o světě vytvořeném na základech starogermánské mytologie umí vtělit nakonec i svému lidu. V určitých oblastech se může jevit jako velmi pokrokový člověk, který v mnohém předstihl svou dobu. Působí, jakoby ani neměl předsudky proti žádné menšině, jeho spolupracovníky jsou homosexuálové. Všímá si, že dívky dospívají stále dříve, jak ukazuje jeho vztah k Geli Roubalové( a posléze k Evě Braunové).
Co se týče zášti vůči židům a jiným skupinám není tomu ve filmu věnováno tolik pozornosti jak bych si přál. Na úvod je jen letmo zmíněno několik setkání, která možná Hitlerův vztah k židům utvářela. Během filmu už není moc scén, které by vyjadřovaly jak velkým antisemitou byl. Scéna kdy mezi frontovými kamarády nadává na to, že v zákopech nejsou žádní židé až nakonec mu jeden voják přizná, že on židem je, působí jen jako výjimka potvrzující pravidlo.
Obdobně „negativně“ shledávám scénu kdy se před svým nadřízeným zastává cílů DAP(německá pracovní strana později pod Hitlerovým vedením přejmenovaná na NSDAP). Zde také říká známý argument: „Myslíte si snad, že jsou ve Valhale nějací židé?“
Dál již se film věnuje jen způsobům a metodám, které Hitler se svými lidmi při cestě k moci užívá. Aniž by s lidským aspektem bylo zde ukázáno, jak hrozná příkoří se děla.
Až závěr filmu se opět snaží, aby Hitler nevyzněl až příliš positivně. Před závěrečnými titulky se ještě mihne pár obrázků z zlomových událostí nacistického režimu a výjevů ze soustředných táborů. Pak už jen nápisy 50 milionů obětí, 20 milionů civilistů... 6 milionů zavražděných židů, milion zavražděných homosexuálů, cikánů, svědků jehovových...
Je to dostatečné? Určitě ne! Pro pochopení Nacionálního Socialismu a jeho úlohy a vlivu na lidské dějiny nestačí jen strohé statistiky. Tak i tento film nedokáže nic víc, než jen přitáhnout pozornost k postavě Adolfa Hitlera. S uvedením tohoto filmu do našich kin či televise tedy zásadně nemohu souhlasit. A to zvláště nyní, kdy Evropa i zbývající civilisovaná část světa je nucena chránit výdobytky západní demokracie ve svém osudovém boji proti terorismu.
