Už se rodí nová vláda

  • 57
Deset dní před volbami vrcholí bitva o křesla v příští vládě. Šéf zemědělského výboru sněmovny Jaroslav Palas (ČSSD) míří na ministerstvo zemědělství, předseda senátorů za ODS Mirek Topolánek na ministerstvo průmyslu, Klausův poradce Jiří Weigl může být šéfem financí a poslanec za ODS Jaroslav Zvěřina v čele ministerstva zdravotnictví. Tato a další jména padají na utajovaných schůzkách, při nichž zástupci jednotlivých stran sondují, kdo by měl ve vládě sedět.

Sociální demokracie má navíc připravený trumf - bývalého odborového předáka Richarda Falbra. "Zatím s ním nepočítáme přímo na nějaké křeslo. Jde o člověka, kterého máme v záloze pro případ, kdy se nebudeme schopni s druhou stranou na nějakém resortu dohodnout," uvedl jeden z vyjednavačů za ČSSD.

Představitelé stran jsou ochotni připustit pouze to, že mezi sebou na neformálních schůzkách probírají nejrůznější vládní kombinace. Prozatím odmítají oficiálně vyslovovat jakékoli jméno. "Mluvil jsem o tom s některými lidmi, ale detaily teď před volbami zveřejňovat nebudu. Jestli se takto potkávají i ostatní místopředsedové, nemohu vyloučit," řekl místopředseda ODS Ivan Langer.

Šéf poslaneckého klubu Unie svobody Karel Kühnl k tomu pouze dodává: "Taková neoficiální jednání se vedou vždycky." Místopředseda Unie svobody Ivan Pilip má s těmito rozhovory bohaté zkušenosti. "Jsou to setkání například na úrovni předsedů poslaneckých klubů. Nenazval bych to přímo jednáním, ale spíše sondáží - strany zjišťují, na kom chce ta druhá strana stavět vládu," řekl Pilip.

Zástupci ODS, sociální demokracie a Koalice pracují se třemi scénáři, které se logicky nabízejí:

1. Vládu sestaví ODS a ČSSD.
Post premiéra by připadl vítězné straně. "To je zásada, kterou ctíme roky," podotkl Langer. Do premiérského křesla by tak usedl Václav Klaus nebo Vladimír Špidla. Podle toho, která strana zvítězí a s jakým náskokem, by vypadalo i obsazení ministerských postů.

"Jsme silní ve financích, ekonomických a bezpečnostních resortech," říká Langer, který aspiruje na post ministra vnitra či spravedlnosti. I ČSSD by si však ráda zachovala vliv v takzvaných silových resortech: na vnitru hodlá udržet Stanislava Grosse a na obraně Jaroslava Tvrdíka. ODS by výměnou "přepustila" ministerstvo zahraničí pro Jana Zahradila.

ČSSD počítá i s tím, že by se poprvé do vládní funkce dostala Petra Buzková. U ní připadá v úvahu ministerstvo spravedlnosti nebo životního prostředí. "Není to tak, že by o to nějak zvlášť usilovala. Spíš je už neúnosné, aby do smrti byla jen maskotem a stála mimo," uvedl jeden z vlivných sociálních demokratů.

2. O křesla ve vládě se podělí ČSSD a Koalice.
Premiérem by se stal Špidla, jehož strana bude mít podle dosavadních preferencí lepší výsledek ve volbách než Koalice. Ta by ve Špidlově kabinetu mohla obsadit post prvního místopředsedy, který by připadl Cyrilovi Svobodovi a křeslo ministra zahraničí pro Jozefa Zieleniece. Na ministerstvo financí by se mohl po letech vrátit Ivan Pilip a ČSSD by si pak udržela průmysl, kde se hraje mezi předsedou hospodářského výboru sněmovny Josefem Hojdarem a dosavadní Grégrovou náměstkyní Miladou Vlasákovou.

ČSSD navíc uvažuje o zrušení ministerstva pro místní rozvoj, jehož kompetence by se rozdělily mezi jiné resorty. Nově vzniknout by naopak mohlo takzvané ministerstvo telekomunikací. V čele takového ministerstva by mohl usednout poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář nebo poslanec téže strany Zdeněk Kořistka.

3. Vládnout bude společně ODS s Koalicí.
Předsedou vlády by se zcela jistě stal Václav Klaus a opět by záleželo na volebním výsledku Koalice, kolik postů by v jeho kabinetu získala. I v této variantě však platí, že by ODS trvala na silových ministerstvech. Na obranu by se tak mohl vrátit bývalý náměstek a nynější poslanec Petr Nečas a do křesla ministra dopravy Martin Říman.

Koalice by naopak obsadila resort zdravotnictví, kde jsou ve hře dvě bývalé ministryně a nynější senátorky Zuzana Roithová a Helena Rögnerová. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video