Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Už o tom není pochyb: e-knihy začínají vážně dotírat na tradiční papírové svazky

  8:20aktualizováno  8:20
Na americkém předvánočním trhu se vloni již prodalo víc elektronických knih než papírových. Přitom šlo o chráněné varianty e-knih, které nelze kopírovat, a číst je můžete pouze na jednom zařízení. Jinými slovy, všichni máme rádi vůni knih, ale v dnešní době je spousta papírových špalíků v bytě značně nepraktickou výbavou. Zvlášť u titulů, které si přečteme pouze jednou.

Račte číst - čtečka Kindle firmy Amazon | foto: http://actualite.portail.free.fr

Před deseti lety to na frankfurtském knižním veletrhu vypadalo, že nastal soumrak tištěných knih. Hlavním tématem výstavy byly elektronické knihy. Až na pár nadšenců většina nakladatelů zneklidněla, protože si svůj byznys v době čteček nedokázali představit.

Ale nastalo mírné vystřízlivění. Hlavním důvodem byl klasický problém slepice a vejce. Na trhu nebyla vhodná zařízení, na nichž by se knihy daly číst. Výrobci se do segmentu e-knih nehrnuli, protože nebyl dostatek dostupných titulů a ty neměl kdo kupovat, protože by je neměl na čem číst. Ten kruh se nakladatelům nechtělo rozetnout, protože by to mohlo znamenat konec starých, docela dobrých časů, jak viděli u kolegů v hudebním a filmovém průmyslu.

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu - prezentace jednoho z e-booků

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu - prezentace jednoho z e-booků

Nakladatelé však těžko mohli čekat, že tento stav bude trvat věčně. Nicméně nadále se chovali, jako kdyby žádné elektronické knihy neexistovaly. Jenže v mezidobí nastoupili "piráti", kteří chtěli své oblíbené knihy číst pohodlně na cestách a začali je sami od sebe digitalizovat. Nové knihy dostaly od "pirátů" půl roku hájení (od uvedení na trh) a po této době se začínají mezi kamarády volně elektronicky šířit. Dodnes lidé nelitují času (skenování, převod, několik korektur), aby si mohli číst knihy na přenosných zařízeních. O čem to vypovídá? Samozřejmě o hladu po elektronických knihách a obrovské díře zející na trhu.

Google: partner, nebo vydřiduch?

Zkusme si ukázat, kde se trh momentálně nachází. Ta problematika má několik rovin. Jiná je situace u původních českých titulů, jiná u překladových knih, je tady problém se zabezpečením, prodejem nebo se čtecími zařízeními a ještě jiný problém se jmenuje Knihy Google. Začněme jím.

Projekt se rozjel koncem roku 2004, kdy se Google rozhodl naskenovat kompletní obsah velkých univerzitních knihoven s cílem umožnit tyto tituly lidem snadno prohledávat. Zanedlouho se zvedla nevole, protože mnohé knihy jsou chráněné autorským zákonem (v USA copyrightem). Google to vyřešil šalamounsky – v hledané knize zobrazí řádek nebo dva s vyznačeným hledaným výrazem. Poté následuje odkaz na on-line knihkupectví, kde si můžete knihu koupit. Elegantní řešení respektující autorská práva a zároveň papírové knihy přibližující zrychlené době.

Čtečka firmy Sony

Čtečka firmy Sony

Kromě starších titulů naleznete v Knihách Google i novinky – a nejenže v nich můžete hledat, ale často se zobrazí několik celých stránek. K tomu musí dát svolení nakladatel. Proč to dělá? "Přináší nám to nové zákazníky, kteří o našich knihách dříve nevěděli," říká Zdeněk Jaroš z nakladatelství Grada. Právě Grada je jednou z mála českých firem, které se do tzv. partnerského programu Googlu zapojily, a jediná, která se jej nebojí používat. "Dříve jsme do projektu dávali pouze starší knihy, protože jsme měli obavu o prodej novinek. Potom jsme začali přidávat novější tituly a nyní již rovnou vkládáme i nejnovější zboží. Proč? Protože se nám to vyplácí," dodává Jaroš.

Kromě Grady vyzkoušely partnerský program firmy Euromedia Group, Baronet a několik menších nakladatelství, ale vesměs zůstaly u první fáze – poskytly webu starší knihy a diví se, že to příliš nefunguje. "O měřitelném dopadu na rodej daných knih nelze prozatím mluvit," říká například Andreas Kaulfuss z Euromedia Group.

Jedna z čteček - tato je od firmy Elonex

Jedna z čteček - tato je od firmy Elonex

Jobs chválí Bezose

Než se dostaneme k tomu, co většina lidí považuje za elektronické knihy, tedy k počítačovému souboru, který si stáhnu do computeru nebo specializované čtečky, je třeba si něco říct o těchto přístrojích. Specializovaná zařízení na čtení e-knih (nebo také "hezky česky" e-Booků) se začala objevovat již po roce 2000, ale tehdy byla určena výhradně pro nadšence. Často běželo o neodladěná zařízení, která se mírně zlepšovala s každou novou verzí vnitřního softwaru, avšak hlavním problémem byla cena.

Zlom nastal někdy v roce 2007, kdy se na trhu objevily relativně cenově dostupné čtečky s elektronickým inkoustem (eInk) čínských výrobců. Ceny šly dolů a na trh přicházeli noví a noví výrobci. Problém těchto zařízení byl v tom, že jste si do nich mohli nahrát pouze knihy, které jste si někde sehnali – ať už legálně, nebo "nelegálně". Jinými slovy chyběl skutečný prodej elektronických knih.

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu; ilustrační foto

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu; ilustrační foto

Internetový velkoprodejce Amazon byl první, kdo se s tím pokusil něco dělat. V listopadu 2007 přišel s vyladěným knižním systémem zahrnujícím jednak čtečku Kindle, jednak nabídku tisíců titulů v elektronické podobě. Zájem byl tak veliký, že zásoba čteček se prodala během pěti hodin a zařízení se do prodeje znovu dostala až v dubnu 2008. Amazonu se ta sázka vyplatila: letos elektronické knihy porazí přinejmenším v zaoceánských prodejích ty klasické na celé čáře. Firma mezitím představila ještě větší zařízení pro čtení novin Kindle DX a posléze také vylepšený Kindle 2, který si mohli koupit také mezinárodní zákazníci.
Však také šéfa Amazonu Jeffa Bezose letos za osvětovou činnost pochválil jeho konkurent Steve Jobs z firmy Apple. "Děkujeme Amazonu, že naučil lidi číst elektronické knihy," prohlásil Jobs při uvedení appleovského tabletu iPad. Ten je určen na čtení knih, sledování filmů, hraní her a na spoustu dalších činností. K tomu samozřejmě Apple po vzoru on-line obchodu s hudbou a aplikacemi iTunesStore a přišel s iBookstorem, tedy on-line prodejnou knih. A co je nejlepší, díky specializované aplikaci můžete i na Apple iPadu číst knihy z Amazonu.

Jeff Bezos

Jeff Bezos

Český trh před probuzením

V Americe tedy budoucnost začala. A u nás? Zeptáte-li se českých nakladatelů, nejčastější odpovědí je obava, že se elektronické knihy budou kopírovat. To samozřejmě může být problém, i když na většině příkladů ze zahraničí je vidět, že je tomu jinak. Příkladem budiž spisovatel Cory Doctorow, který své knihy dává v elektronické podobě zdarma a díky tomu se zvedl prodej papírových verzí jeho děl. Takto odvážných lidí nicméně není mnoho, ale pokud elektronickou distribuci někdo vyzkouší, většinou na ní neprodělá.

Zda u elektronických knih spoléhat na ochranu, nebo je dávat volně k dispozici, to je otázka na samostatný článek. Autoři ani nakladatelé většinou nemají odvahu alternativní distribuci vyzkoušet a je také otázka, jak by to fungovalo na menším českém trhu, kde navíc lidé nejsou ani zvyklí kupovat elektronicky hudbu, mimo jiné proto, že zde nepůsobí žádný rozumný on-line prodejce.

Steve Jobs

Steve Jobs

Tak tohle ne, říká Kundera

Základem pro vydávání elektronických knih je autorskoprávní ošetření elektronické distribuce s autorem ve smlouvě. Nakladatelé se na toto téma často zdráhají mluvit s odkazem na obchodní tajemství, ale třeba Milan Gelnar z Arga potvrzuje, že v nových smlouvách již na možnost elektronického prodeje pamatují.

Komplexnější odpověď poskytl Jiří Srstka, ředitel agentury Dilia, která zastupuje řadu českých autorů: "Starší autoři buď vůbec netuší, o co jde, nebo elektronické knihy odmítají. Příkladem je Milan Kundera, který rovnou říká, že román má vyjít knižně. Střední generace je opatrná, ale elektronické knihy připouští, například Michalu Vieweghovi je jedno, jak jeho kniha vyjde, když za ni dostane zaplaceno. A potom jsou tady mladí autoři, kteří jsou hlavně rádi, že se jejich knihy čtou.
Jinými slovy, čím mladší autor, tím větší ochota vydávat knihy elektronicky.

Milan Kundera

Milan Kundera

Jedna věc je ovšem připravenost e-knihy vydávat a věc druhá ochota knihy skutečně elektronicky vydat. V tom jsou zatím čeští nakladatelé jednotní, což potvrzuje i Jaroslav Císař, bývalý tajemník Svazu knihkupců a nakladatelů: "Všichni se o tom baví, ale mnozí to zatím berou jako věc budoucnosti."

Ale samozřejmě k tomu takhle nepřistupuje úplně každý. "Určitě chceme začít elektronické knihy prodávat," říká Milan Turňa z malého, ale progresivního nakladatelství Kniha Zlín. "Zrovna se domlouváme se softwarovou společností na konkrétním řešení," dodává. O přípravách hovoří také Tomáš Černý z Mladé fronty, Milan Gelnar z Arga nebo Andreas Kaulfuss z Euromedií. Z významných domácích nakladatelů původní krásné literatury odmítl pouze Albatros odpovědět na otázky kolem elektronických knih.

Otázka také je, co můžeme od elektronických knih v Česku v dohledné době čekat. Určitě to zprvu nebudou závratné prodeje, což nakladatele pochopitelně odrazuje. Zákazníci si nejprve musí na e-knihy zvyknout, pořídit si čtecí zařízení a teprve pak začnou pomalu růst prodeje. Ovšem zkušenosti z USA ukazují, že bez dostatečné nabídky se prodej nerozběhne. Druhá zkušenost také ukazuje, že prodeje elektronických knih poměrně přesně odrážejí prodeje těch klasických, tedy že bestseller zůstane hvězdou i v elektronické podobě a okrajový titul zůstane produktem nevýdělečným.

Hlavní nádraží v Praze - Knihkupectví Neopalladium

Hlavní nádraží v Praze - Knihkupectví Neopalladium

Překlady jako velký problém

Nízké prodeje jsou ještě větší překážkou pro rozjezd tuzemského prodeje překladových e-knih. "Pokud chcete knižně vydat překladový titul, musíte nejprve zaplatit zálohu na autorská práva ve výši například 20 000 dolarů. Ovšem podobnou částku chtěli zahraniční partneři také za elektronickou verzi knihy, které se momentálně mohou prodávat v jednotkách kusů," komentuje základní problém Jiří Buchal z nakladatelství BB/art, které se specializuje na překladovou literaturu. Cena samozřejmě není konečná, protože ještě je třeba zaplatit práci překladatele. "Při tomto systému bychom ze stovky vydaných papírových knih mohli nabídnout elektronicky pět titulů. A to nemá cenu," tvrdí Buchal. Podle něj se tedy nabízí pouze jedna cesta, jak zde překladovou literaturu nabízet elektronicky – platit majitele autorských práv, tedy zahraniční nakladatelské domy, z počtu prodaných kusů. "Ale oni na tohle zatím nechtěli přistoupit," dodává Buchal.

Nicméně zahraničním nakladatelským domům zřejmě již pozvolna dochází, že elektronický prodej se zde nerozběhne, pokud nepřistoupí na platbu za prodané kusy. Dokazují to zkušenosti literární agentky Kristin Olson, která v Česku zastupuje řadu firem. "Zahraniční nakladatelé jsou si vědomi, že jde o začínající projekt a jinak než platbou z prodaných kusů to není možné nastartovat. Na frankfurtském veletrhu jsem byla na schůzce, kde se Italové, Španělé a Korejci v podstatě shodli na tomtéž – všichni nakladatelé chtějí elektronická práva jako automatickou součást smlouvy, ale nikdo přesně neví, jak to dělat, jaké podmínky jsou férové vůči autorovi a jaký text přidat do smlouvy," vysvětluje Kristin Olson.

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu; ilustrační foto

Elektronika se nezbytně prosazuje i na největším knižním veletrhu ve Frankfurtu; ilustrační foto

Nezastavitelný proces

Český trh e-knih se nachází na startovací čáře. Nakladatelům dochází, že včasným příchodem na trh mohou získat náskok před konkurencí. A nejde pouze o malé značky, které berou elektronické knihy jako určitou formu propagace pro mladé čtenáře. Tuto formu distribuce zvažují i větší nakladatelské domy. A nadto o takové možnosti přemýšlí síť knihkupectví Neoluxor nebo tiskové vydavatelství Ringier.

Lze jen doufat, že to nastane brzo, protože jinak hrozí, že se bude opakovat situace z hudebního průmyslu, který se tu řítí do propasti. Protože elektronické knihy budou existovat určitě. Otázka stojí jednoduše: budou u toho také nakladatelé?


Digitální knihy mimo Google

Podobným projektem, jako jsou Knihy Google, je také evropská digitální knihovna Europeana. Projekt se slavnostně představil v listopadu 2008, ale vzápětí kvůli velkému zájmu technicky zkolaboval. Zpočátku byla více než polovina titulů z Francie a zhruba deset procent z Velké Británie. V letošním roce by měla Europeana obsahovat již deset milionů volně dostupných prací (momentálně je to "pouze" šest milionů titulů), což jsou nejen knihy, filmy, zvukové záznamy, ale také pohledy nebo historické reklamy. Jinými slovy, samotných knih zase tolik není.

Podobných projektů digitálních knihoven existuje víc; například Project Gutenberg, jehož počátky se datují již rokem 1971, kdy zakladatel Michael S. Hart začal ručně opisovat knihy s již prošlými autorskými právy.

Stránky Europeana, které nabízejí přístup k různým zdrojům

Autor:


ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.