Z pod prkna se též vyvalila spousta brouků, červů, slizáků a nejrůznějšího šmejdu, o němž jsem do té doby neměl ani tušení – ovšem tato garnitura, byvše vyrušena ze svého klidu se snažila co nejrychleji uklidit stranou.
Zde analogie končí – naše plejáda nejrůznějších nýmandů, hochštaplerů, podvodníků, znovu ožívajících politických zombies (a dokonce i podezřelých, téměř nikomu neznámých osob s cizí státní příslušností) se chová jinak.
Nechce se uklidit stranou, chce jít na výsluní a proto se hemží, slibují a přesvědčují všechny ostatní o tom, jak jsou ti nejdůležitější a prakticky všichni nejen pro nás, ale i Evropu nepostradatelní. Dokonce i těch stran, straniček a nejbizarnějších uskupení co se nám urodilo – prostě účel zase jednou posvěcuje prostředky.
A přitom jde jen o jediné – tato lůza potřebuje naše hlasy pouze k tomu, aby mohli brát z našich daní své šedesátipětitisícové europoslanecké platy! Toto a nic jiného je tím, o čem my voliči v těchto volbách rozhodujeme! Nebo se mýlím? Jaký prospěch České republice, nebo celé integrované Evropě přinese, když ve volbách přiklepneme tyto platy a požitky např. hledanému zločinci Koženému, podezřelému a další imunitu potřebujícímu Železnému, jedinému spravedlivému Cibulkovi, neúspěšné ředitelce Bobošíkové, nestranickému britskému spisovateli Stewartovi of Albany, přestárlým reliktům české šlechty či komsomolcům Konečné, Schusterovi, nebo odrostlejší soudružce Ing.Novákové.
O komunistických podnikatelích či dokonce bývalém kosmonautovi nebo známé pornohvězdě ani nemluvě. Jaká je vlastně kvalifikace pro tento post – dovoluji si tvrdit, že to chce víc než pár lekcí středoškolské němčiny či angličtiny, velká prsa či slávu bývalého kosmonauta, hledače pokladů nebo tatíka pracujícího lidu.
A podle nedávných testů ani ti veškeří staří známí z televizních Sedmiček a Kotlů, různí Zahradilové, Lachnitové, Ransdorfové či Krausové neslibují nic převratného. Aniž bych se chtěl kohokoli dotknout – jde jim zřejmě a především o výhody, u drtivé většiny kandidujících samozřejmě o ty peníze a u zbývajících o postavení, prestiž, pocit moci. Jedná se totiž o osoby nazývané odborně deprivanty a to je snad ještě horší než ta prostá chamtivost.
Zatím se žádnému uskupení ani kandidátovi nepodařilo přesvědčit mne, abych mu svým hlasem k tomuto nemorálnímu parazitování dopomáhal, takže mou volební urnou bude tentokrát asi popelnice. A na závěr mne rmoutí, že se této špinavé hry účastní i taková jména jako písničkáři Hutka a Dědeček, tj. lidé kterých jsem si dosud vážil.
Nedávno jsme vzpomenuli úmrtí jiného písničkáře, kterého bych si i v Europarlamentu dokázal představit a jemuž bych snad hlas dal – a neškodilo by, aby si oba posledně jmenovaní i všichni ostatní vzpomenuli na slova jedné jeho písně:” Hle jak se perou jen pohleďte na ně…. ”
