Opatrnost ovládla Jesenicko, kde se řada obcí chystá letos zavádět plyn. Kvůli hornatosti okresu se všechny rozvody prodraží. "Když obce zjistily, kolik by i přes státní dotace musely dát ze svého, což znamená půjčit si u bank, začaly značně váhat a uvažují o odložení plynofikace," říká vedoucí okresního finančního referátu v Jeseníku Ivana Tejchmanová.
Zadluženost většiny obcí v zemi se pohybuje okolo patnácti procent, což je podle odborníků únosná míra. "Není to nijak hrozivé zadlužení, a to ani v porovnání se zeměmi Evropské unie," míní Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí české republiky.
Starostové v regionu mají hned několik odstrašujících příkladů. Čtyřicetimilionový dluh musí zaplatit Domašov nad Bystřicí, ves na Olomoucku. Dvacetimilionovou dotaci vrací obec Jedlí na Zábřežsku, a navíc zaplatí státu přes třicet milionů penále. Jiříkov na nedalekém Bruntálsku kvůli pětimilionovému dluhu, který nemá z čeho splácet, vyprodává obecní majetek.
"Pykáme za katastrofální rozhodnutí bývalého vedení radnice. V nejbližších letech budeme jen splácet dluhy a na investice musíme zapomenout," posteskla si Evženie Jechová, starostka Domašova. Obec sice ušetřila jeden a půl milionu korun, ovšem zůstaly na obstaveném účtu v bance.
"Negativní příklady stačí, proto jsme obezřetní u úvěrů nebo ručení za cizí firmy," říká starosta Brodku u Přerova Rudolf Kubis, jehož obec nyní tíží půjčka milion korun. "Úvěr jsme si loni museli vzít, protože bylo nutné rychle vyřešit havarijní situaci ve škole," řekl starosta.
Kanalizaci, která je již léta také v havarijním stavu, však zatím Brodek u Přerova opravovat nebude. "Půjde o desítky milionů korun a dokud nový zákon o rozpočtovém určení daní nevyjasní, kolik obce skutečně dostanou peněz, tak se nezadlužíme. Mezitím budeme šetřit," vysvětluje Rudolf Kubis.
Stejnou vyčkávací taktiku s nadějí na lepší časy volí i další obce. Některé se snaží řešit veškeré investice dokonce bez zadlužení. "Všechno jsme od začátku budovali jen z daňových výnosů," tvrdí Jiří Gogela, starosta Veselíčka na Přerovsku.
I kdyby chtěl vzít pro obec úvěr, zastupitelstvo to neschválí. "Neměli bychom z čeho splácet. Při šestimilionovém rozpočtu se nechci stát sebevrahem," říká Gogela. I proto musí počkat douho plánovaná čistírna odpadních vod za čtyřicet milionů korun.
Se zadlužeností se obce nejvíce potýkaly podle okresních úřadů předloni. "Teď už je to lepší. Do roku 2005 se situace ustálí, protože obce splatí největší závazky – peníze za plynofikaci, vodovod a podobně," odhaduje vedoucí finančního referátu přerovského okresu Pavel Měrák a podotýká: "Rozhodně jsou obce již poučené a nebudou se vrhat jako na počátku devadesátých let do ručení soukromým firmám."
