"Nejjasnější králi i velevážení slavného království stavové, mužové vznešení, urození, velmožní, šlechetní, ctihodní a znamenití, jakož i vy ostatní, kolik se vás v hojném počtu přišlo podívat," rozplývá se Jan Jesenský, právě jmenovaný osobním lékařem Rudolfa II., když 8. června 1600 zahajuje v Praze první veřejnou pitvu v Čechách. Mistr popravčí po jistém zdráhání dodal zachovalé tělo oběšeného zločince, pomocníci vyzdobili místo černým flórem na znamení omluv nebožtíkově duši, a představení mohlo začít. Dokonce v celostátní premiéře. Veřejně pitvat se totiž dosud směli jen vepři nebo psi; kdo chtěl člověka, musel si ho napřed potajmu sehnat buď sám, nebo od profesionálních lupičů mrtvol. Tato pitva je ovšem více show nežli akt vědeckého poznávání. Bude trvat pět dní (noci jsou naštěstí chladné), zúčastní se jí stovky diváků ze stavu především nelékařského. Akce sice nepřinese světu žádný nový poznatek, přesto však znamená průlom. Lidské tělo přestává být tabu a stává se zdrojem poznání. Za což učenci Jesenia velebí, zatímco prostý lid mu klne a přeje rozčtvrcení. (Stane se Jesenský bude při staroměstské exekuci 21. června 1621 i rozčtvrcen.)
Po uranu plutonium
V červnu 1940 přichází otec cyklotronu Ernest Orlando Lawrence s názorem, že do jaderné pumy lze použít nejen uran 235, ale i transuran plutonium 239. To vzniká zachycením neutronu jádrem uranu 238, který tvoří přes 99 procent přírodní směsi a do pum se nehodí. Že měl Lawrence pravdu, se svět přesvědčí za pět roků v Nagasaki. Teprve později přijde i na to, že plutonium je také ideálním paliven jaderných elektráren.
Bum - a je tu sluchátko
Snad posté opakují mladý profesor fyziologie hlasu Alexander Bell a jeho asistent, černý mechanik Thomas Watson své pokusy s harmonic telegraphem. To je přístroj, který má - zjednodušeně řečeno chvění kovové destičky elektricky předávat do jiné místnosti na destičku druhou, laditelnou. Marně však Bell přikládá trénované ucho k "přijímači". Až 2. června 1875 zaslechne tón. Jenže jiný než onen důvěrně známý "ladičkový"! Jak se to stalo? Z několika verzí vyberme tuto: Uondaný a otrávený Watson při nápravě nepodstatné poruchy destičkou prostě zatřásl. Zzvukový důsledek byl v této konstelaci stejný, jako když poklepeme prstem na mikrofon sluchátka. Idea telefonu je na světě. Díky, Watsone!
Advokát mimozemšťanů
3. června 1925 umírá ve své observatoři nedaleko Paříže Camille Flammarion (narozen 1842), svého času významný astronom, zakladatel Francouzské astronomické společnosti a nesmírně oblíbený popularizátor, zastánce existence obyvatelných světů, nadšený balonista, telepat, spiritista. Svými vpravdě kouzelnými knihami získal pro hvězdopravectví víc duší než kdokoli jiný. Například Štefánika.
Zneužitý kutil zahradní
7. června 1935 umírá v Mičurinsku (bylo tak přejmenováno z Kozlovska ještě za jeho života) ovocnářský šlechtitel Ivan Mičurin (narozen 1855). Vyloučen pro "opovrhování nadřízenými" z rjazaňského gymnázia, uchytil se jako nádražní skladník. Při stanici ovšem byla i malá zahrádka. Snad nepříliš plodná tamní půda ho dotlačila k pokusům. Bez škol začal křížit ovocné stromy, aby jižní typy plodily i na mrazivém severu. Takto přizpůsobil desítky druhů. Nabídku na spolupráci s USA odmítl, Československá akademie zemědělská ho roku 1935 jmenovala čestným členem. Po Mičurinově smrti někteří pavědci v čele s Lysenkem jeho myšlenek zneužili, čímž na desetiletí deformovali v celém sovětském bloku vývoj biologie.
- pátek 2. června 2000
