Pracovníci španělského Červeného kříže pomáhají skupině ilegálních imigrantů z...

Pracovníci španělského Červeného kříže pomáhají skupině ilegálních imigrantů z Afriky, které zadržely úřady při pokusu o překonání Gibraltarského průlivu (13. srpna 2014). | foto: AP

Ve snaze pomáhat položil život rekordní počet humanitárních pracovníků

  • 8
Za posledních deset let čtyřikrát stoupl počet útoků na humanitární pracovníky. Zatímco dříve je respektovaly víceméně všechny strany ozbrojených konfliktů, nyní nejsou výjimkou jejich únosy ani vraždy. Organizacím tak často nezbývá, než své pracovníky z rizikových oblastí raději stáhnout.

Přestože humanitární organizace představují na řadě míst jediný zdroj pomoci pro konflikty a přírodními katastrofami zbídačené obyvatelstvo, stávají se jejich pracovníci stále častěji po celém světě terčem útoků. Loňský rok byl v tomto ohledu přelomový a první polovina toho letošního naznačuje, že tento ponurý trend patrně jen tak neodezní.

Zatímco v roce 2003 bylo napříč různými kontinenty evidováno 63 incidentů, při nichž byli humanitární pracovníci napadeni, zavražděni, nebo uneseni, o deset let později se toto číslo vyšplhalo na čtyřnásobek - přesně 261 případů. Jen za minulý rok položilo život 155 lidí ve snaze pomoci potřebným. Dalších 171 jich bylo při své práci zraněno a 134 uneseno, vyplývá z údajů z přehledu Aid Worker Security Database.

Čísla jsou alarmující. Za poslední roky stoupl zejména počet útoků s použitím výbušnin. A zdaleka nejde jen o nášlapné miny. Novou hrozbu představují i dosud bezprecedentní útoky sebevražedných atentátníků. Největší nebezpečí číhají přitom na cestách. Právě tam se totiž odehrává skoro polovina útoků nebo únosů.

V nejrizikovějších zemích je pomoc nejvíc potřeba

Nejrizikovějšími zeměmi jsou pro humanitární pracovníky přitom ty, kde lidé jejich pomoc nejvíce potřebují. Tři čtvrtiny ze všech útoků se odehrávají v zemích zmítaných krvavými občanskými válkami, nebo tam, kde stát zůstal státem snad už jen na mapách, nikoliv svým účelem: v Afghánistánu, Sýrii, Jižním Súdánu, Pákistánu nebo v Súdánu.

Světový humanitární den

Organizace spojených národů vyhlásila 19. srpen Světovým humanitárním dnem, poté, co v roce 2003 při útoku výbušninou zemřelo v Bagdádu 22 jejích pracovníků včetně zvláštního představitele generálního tajemníka v Iráku.

Světový humanitární den každoročně připomíná odvahu a odhodlání tisíců těch, kteří nasazují své životy k pomoci druhým.

Smutným důsledkem tohoto trendu je nevyhnutelné uzavírání pracovišť humanitárních organizací ve snaze zajistit bezpečí svých lidí. Koncem dubna byli takto po krveprolití v nemocnici ve středoafrické Boguile Lékaři bez hranic donuceni dočasně omezit poskytování zdravotní péče v oblasti. Při útoku na tamní zdravotnické zařízení ozbrojenci zavraždili 16 civilistů a 3 místní spolupracovníky organizace.

Terčem útoku se v syrském Aleppu počátkem roku stal také tým Člověka v tísni. Při výbuchu granátu tam zemřeli tři místní pracovníci (více o tomto incidentu se dočtete zde). Navzdory jejich smrti se organizace rozhodla na místě setrvat.

Na trend útoků doplácí nejvíce ti, kteří potřebují pomoc

Současné ozbrojené střety vyhnaly po celém světě z domovů víc lidí než kdykoli předtím. Na světě podle OSN tak nutně potřebuje k přežití pomoc humanitárních organizací na 108 milionů lidí. Právě oni ale na rostoucí počet útoků na pracovníky neziskových organizací doplácí nejvíce.

„Ať už v Sýrii, ve Středoafrické republice nebo v Jižním Súdánu jsme svědky stále intenzivnějších humanitárních krizí, které se mimo jiné vyznačují vzrůstajícím počtem útoků na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení. To má jeden hlavní důsledek: k lidem, kteří zoufale čekají na pomoc, se jí často dostane jen minimum,“ varuje ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video