Džihádisté čelí ofenzivě na třech frontách, útočí na ně i české L-159

  • 171
Bylo by předčasné tvrdit, že je teroristické uskupení Islámský stát na kolenou. Ale že jednoznačně ztratil vojenskou iniciativu, je zjevné. Poté, co iráčtí vojáci začali dobývat Fallúdžu a pešmergové se přiblížili Mosulu, čelí IS velkému útoku v Sýrii. Mohl by džihádisty odříznout od turecké hranice.

Dlouhé měsíce prostupná hranice mezi Tureckem a územím Islámského státu v Sýrii, přes kterou se džihádisté snadno přesunovali, může za několik týdnů být minulostí.

Koalice Syrských demokratických sil (SDF), v níž vedle většinových Kurdů bojují také asyrští křesťané či arabské milice, vyslala tisíce bojovníků do útoku na pozice Islámského státu v okolí města Manbidž na severu Sýrie. Právě kolem tohoto města prochází zmíněný koridor, spojující území IS s Tureckem.

Není to přitom jediné místo, o něž se v Sýrii a Iráku nyní urputně bojuje. Irácké vládní síly zaútočily na pozice IS ve Fallúdži, zatímco kurdští pešmergové na severu Iráku se přibližují k Mosulu, největšímu městu v rukou džihádistů.

Žlutě jsou vyznačené pozice Kurdů, červeně Asadova režimu v Sýrii, šedě Islámský stát a zeleně syrští povstalci.

Každé ze tří měst je přitom důležité: „manbidžská kapsa“ je už zmíněnou branou k turecké hranici, Mosul coby největší město zůstává do jisté míry součástí ropné ekonomiky IS, ukazují Financial Times. Fallúdža, Město mešit, zase leží nedaleko Bagdádu a boj o ni je důležitým testem spolupráce irácké armády, speciálních sil a šíitských milic.

Jak vyhnat Islámský stát a nedat záminku Turkům

Boje o Manbidž na severu Sýrie propukly po týdnech tichých příprav, uvedli američtí činitelé pro agenturu Reuters. Útoků se účastní tisíce příslušníků oddílů SDF. Podle některých zpráv síly SDF otevřely proti Manbidži druhou frontu poté, co se jim podařilo opravit jeden z mostů přes Eufrat, vyhozený dříve do vzduchu bojovníky IS.

Turecko, jehož jihovýchod je obýván miliony etnických Kurdů, posilování kurdských pozic na severu Sýrie vnímá nelibě. V minulosti dalo najevo, že nepřipustí propojení hlavního kurdského území v Sýrii s izolovaným západním kantontem Efrin. Jinými slovy, že nenechá Kurdy dobýt území Islámského státu u turecké hranice.

Přesně o to se ale nynější ofenzíva u Manbidže snaží. „Operace, která by mohla trvat týdny, cílí na odříznutí IS od syrsko-turecké hranice, kterou ozbrojenci dlouho užívali jako cestu k přesunům bojovníků z a do Evropy,“ uvádí Reuters. Podle jednoho amerického důstojníka citovaného agenturou to je poslední zbývající důležitá cesta IS do Evropy.

Kdo útočí?

Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že útoků v okolí Manbidže se účastní hlavně kurdské složky SDF. Informace SOHR tak je v rozporu se zprávou, že jádrem sil mají být arabští bojovníci SDF. Je nicméně těžké říci, zda má SOHR komplexní obraz situace.

S vojenským postupem radí silám SDF na tři stovky příslušníků amerických speciálních sil, kteří se ale nemají zapojovat přímo do bojů. Server al-Masdar News nicméně uvádí, že po boku SDF bojují příslušníci americké námořní pěchoty.

Důstojník zmínil dohodu, podle níž se útoku účastní zejména syrskoarabské oddíly SDF a jen v malé míře Kurdové, kteří se po dobytí území mají stáhnout. Díky tomu podle něj ofenzívu podporuje i Turecko, s jehož dělostřeleckou podporou přes hranice plánovači počítají. Úspěšná akce by ztížila zásobování hlavní syrské základny IS, města Rakká, severně od nějž už se také bojuje.

Město mešit dobývají i letouny z České republiky

Islámský stát přitom musí vyklízet pozice i v Iráku, kde se kurdské i irácké vládní síly probíjejí k centrům moci džihádistů.

Fallúdžu, delší dobu obklíčenou výspu IS pár desítek kilometrů od Bagdádu, na začátku bitvy ovládalo na tisíc džihádistů, proti nimž stála zhruba deseti- až patnáctinásobná početní přesila iráckých vojáků a milicionářů. Ti město a jeho okolí vzali útokem ze tří směrů (viz mapa) a rozdělili území ovládané IS.

Právě nasazení šíitských milic je důležité. Iráčané se podle Michaela Knightse z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku už naučili, že milice nejsou nijak zvlášť dobré v dobývání měst, ale na venkově si vedou lépe - a dokážou také lépe odhadnout, kde milice nasadit a kde ne s ohledem na riziko sektářského násilí.

Bitva o Fallúdžu má i český příspěvek. Iráčané totiž do boje nasadili letouny L-159, které koupili od České republiky. Podporují s nimi právě útoky šíitských milic, na které se Američané dívají skrz prsty.

Džihádisté brání civilistům v opuštění Fallúdži. Podle nepotvrzených zpráv z města vyslali do ulic komanda smrti, která mají trestat obyvatele vyvěšující bílé vlajky. Sedmdesát tisíc zbývajících obyvatel čelí krutému hladu (více zde).

Pešmergové vytlačují džihádisty od svého hlavního města

Nejcennější državou IS v Iráku zůstává Mosul, ale i kolem něj dobyli kurdští pešmergové několik vesnic a přiblížili se k němu. Při bojích v jedné vesnici zahynul generál velící zdravotnické službě, který měl i české občanství (více o generálovi Rizgarovi, který studoval v Olomouci medicínu, čtěte zde).

Bojovníci iráckých Kurdů - pešmergové - jsou na rozdíl od Kurdů v Sýrii výrazně lépe vybaveni, často těžkými, byť staršími zbraněmi včetně tanků. Mají rovněž lepší vztahy s Tureckem a těší se téměř faktické, byť ne formální nezávislosti. Výzbroj na boj s Islámským státem jim dodala i Česká republika.

Útoků na pozice IS kolem Mosulu, který má připravit půdu pro závěrečný úder přímo proti centru provincie Ninive, se účastní zhruba pět tisíc pešmergů včetně speciálních sil kurdského ministerstva vnitra zvaných Zeravani. Dosavadní osvobození několika vesnic znamená také to, že Kurdové vytlačili džihádisty o zhruba deset kilometrů od svého centra Irbílu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue