Takový výrok v podstatě ladí s preferencemi amerického prezidenta Baracka Obamy, který upřednostňuje diplomacii před použitím síly a s Teheránem chce vyjednávat o omezení obohacování uranu.
Západ podezírá Íránce z úsilí o vyvinutí jaderné zbraně, Izrael považuje nukleární aktivity Teheránu přímo za existenční hrozbu. Írán totiž opakovaně pohrozil zničením židovského státu. Ale pokud jde o jádro, režim prezidenta Ahmadínežáda soustavně tvrdí, že veškeré aktivity jsou civilní, a tudíž do nich nikomu nic není.
Čtěte takéMáme mírové řešení sporu o naše jádro, řekl Ahmadínežád |
Obavy z izraelského "sólového" útoku na íránská jaderná zařízení vzrostly poté, co se vlády v židovském státě chopil pravicový předák Benjamin Netanjahu. Ten vyznává razantní, "jestřábí" politiku: kupříkladu nechce, aby měli Palestinci svůj vlastní stát.
"Všechny ty řeči o možném útoku na Írán jsou nepravdivé. Řešení problému není vojenské," řekl dnes Šimon Peres americkému zmocněnci Mitchellovi.
Benjamin Netanjahu
Kdyby se ale Netanjahu rozhodl opravdu na Írán zaútočit, Peres mu v tom z titulu své funkce nezabrání. Prezident má totiž v Izraeli hlavně ceremoniální úlohu a je bez exekutivních pravomocí. Mluvčí premiéra Netanjahua odmítl Peresova slova komentovat.
JEDNÁNÍ MITCHELLA S NETANJAHUEMPalestinci musí uznat židovský charakter Izraele, vzkázal Netanjahu |
Ať tak či tak, možnost útoku na íránské jádro zcela nevylučuje nikdo - ani Izrael, ani Spojené státy. Barack Obama sice chce především jednat, ale Bílý dům dal nedlouho po Obamově nástupu do funkce jasně na srozuměnou, že varianta "útok" zůstává na stole. - přečtěte si Vojenský útok na Írán zůstává ve hře, varoval Bílý dům
S Íránem souvisí i případná stavba amerických protiraketových základen v Česku a Polsku. Obama při nedávné návštěvě v Praze řekl, že pomine-li íránská hrozba, základny nebudou potřeba. - o projevu amerického prezidenta v Praze si přečtěte zde
