„Tento vývoj mě děsí. Někteří politici jsou očividně toho názoru, že stojí nad zákonem a nad právem, a že mají tak jako legendární James Bond uděleno právo zabíjet kdekoliv na světě. Ovšem je něco poněkud jiného, jestli se jedná o film, nebo o skutečnost,“ uvedl Schwarzenberg na svém Facebooku.
„Pokud si zvykneme, že můžeme kdekoliv a kdykoliv zabíjet, je to hrozivý vývoj. Přiznávám, že jsem po celý život byl příznivcem Američanů. Je to veliká demokratická země, která nám může být v mnoha věcech vzorem. Ale tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné,“ dodal.
Vyjádřil obavy, že někteří světoví politici začali používat k prosazování politických cílů metody, ke kterým se dosud uchylovali jen extremisté různých náboženství nebo radikální nacionalistické a separatistické skupiny. „Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států. Pamatuji si, jak se mnozí u nás pobuřovali, když prezident Havel kdysi prohlásil v souvislosti s vyhnáním našich Němců po válce, že jsme se sami nakazili nacismem. Já mám teď obavy, že se někteří čelní světoví politici nakazili terorismem,“ uvedl Schwarzenberg.
Stejného názoru je také předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší, který často bývá Schwarzenbergovým názorovým odpůrcem.
„Nepadl v boji. Byl zabit na civilním letišti. Takový krok lze číst pouze tak, že legitimním bojištěm se nyní stává celý svět a obětí se může stát například diplomat konkurenčního státu během knižního festivalu na druhém konci světa. Svět se tím stal nebezpečnějším. Standardní bezpečností zvyklosti a záruky padají, důsledky toho nelze ani dohlédnout,“ napsal Klaus na svém Facebooku.
Při raketovém útoku USA v Bagdádu zahynul vojenský mozek Íránu |
O porušování mezinárodního práva se minulý týden vyjádřila také zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Agnes Callamardová, která se zaměřuje na mimosoudní popravy. „Zabití íránského velitele bylo s největší pravděpodobností ilegální. Cílené zabíjení porušuje mezinárodní humanitární právo a užití bezpilotních letounů k takovému cíli je, mimo kontext aktivního konfliktu, ilegální téměř vždy,“ uvedla Callamardová.
Uvedla také, že ačkoliv podle mezinárodního práva mohou Spojené státy v případě bezprostřední hrozby útoku podniknout vojenské kroky, americké ministerstvo obrany v dřívějším prohlášení uvedlo, že cílem nyní bylo „odradit“ Írán od útoků v budoucnosti. „Budoucnost není to samé jako bezprostřední hrozba,“ zdůraznila zpravodajka.
Írán nyní za smrt konzervativního generála Solejmáního slibuje Američanům tvrdou pomstu. Podle některých expertů by reakce Teheránu mohla přijít po konci třídenního smutku za padlého velitele, který končí v úterý. Americký prezident Trump se však vyjádřil, že v případě íránské odvety má seznam několika cílů, na které může opět zaútočit.
Americká raketa zabila generála Solejmáního 3. ledna:
