Mezi těmi, kdo se pod iniciativu senátora Lásky podepsali, jsou první místopředseda Senátu Jiří Růžička, nestraník zvolený s podporou TOP 09 a Starostů a nezávislých, místopředsedkyně horní komory parlamentu Miluše Horská, nestranička a členka klubu KDU-ČSL, Jiří Oberfalzer z ODS a Jan Horník z klubu Starostové a nezávislí.
Naopak pod návrh, aby byla na Zemana podána ústavní žaloba, se nepodepsali předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS a místopředseda horní komory parlamentu Milan Štěch z ČSSD. To senátor Láska iDNES.cz potvrdil, ale více o tom, jak byl úspěšný ve sběru podpisů, hovořit nechtěl. „Ve čtvrtek dopoledne k tomu mám tiskovou konferenci,“ řekl Láska.
„V úterý nám řekl, že podpisů pod návrhu na ústavní žalobu má už dvacet osm. Senát by se tím mohl zabývat na příští, červnové schůzi,“ řekl iDNES.cz jeden z výše postavených funkcionářů Senátu, který iniciativu namířenou proti prezidentu Zemanovi podporuje.
Žaloba popisuje sedm prezidentových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. „Cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu. Když neučiníme ničeho v reakci na chování současného prezidenta, pak vlastně přiznáváme, že způsob výkonu mandátu tak, jak jej zastává Miloš Zeman, je legitimní a zcela v pořádku. I do budoucna tím prezidentskou funkci můžeme zcela degradovat a postavit ji mimo ústavní pořádky tak, jak je známe,“ uvedl už dříve Láska.
Pokud se Senát s návrhem ztotožní, pro podání ústavní žaloby bude třeba i souhlas ústavní většiny poslanců, tedy nejméně 120 ze 200. Ve Sněmovně má ale na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM, jejichž politici prezidenta Zemana většinou podporují, stejně jako opoziční SPD Tomia Okamury, takže je prakticky vyloučené, že by iniciativa získala ve Sněmovně potřebnou podporu.
