"Aniž by Ústavní soud chtěl zlehčovat rozsah povodně, která postihla Polabí na počátku června 2013, přesto lze stěží akceptovat, že šlo o katastrofu takového rozsahu, která by zcela znemožnila slyšení stěžovatele," stojí v rozhodnutí.
"I když byla budova Okresního soudu v Ústí nad Labem v rozhodném období kolem 12. 6. 2013 uzavřena, vazební zasedání se mohlo konat na kterémkoliv jiném místě, ať již v Ústí nad Labem, nebo i přímo ve vazební věznici v Litoměřicích," pokračuje Ústavní soud.
Soudci upozornili, že rozhodování o vazbě je neveřejné a odpadá tak povinnost informovat tak, aby se lidé mohli v případě zájmu na líčení přijít podívat. Proto podle nich nebyl problém jednání přesunout. Zjistili také, jaké mosty přes Labe byly v den soudu otevřené a jaké uzavřené. Z toho vyvodili, že by případný přesun byl možný. I kdyby skutečně nebylo možné líčení přesunout, mohl být podle ústavních soudců zvolen nejbližší možný termín.
Ústavní soud nesouhlasil ani s argumenty krajského soudu. Ten dal při odvolání muži prostor, aby se k vazbě vyjádřil, i když to není obvyklé. Zdůvodnil to právě tím, že v předchozím líčení mluvit nemohl. Vrchní soud pak usoudil, že pochybení, ke kterému došlo, není tak zásadní, aby byl verdikt o vazbě zrušen.
Podle předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové je však neúčast obviněného u soudu, zvláště když o to žádal, zásadní chybou. "Právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem v rámci rozhodování o vazbě či jejím dalším trvání a z toho vyplývající právo být slyšen v kontradiktorním řízení je třeba považovat za zcela základní prvek práva na spravedlivý proces týkající se zbavení osobní svobody," uvedla.
