„Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti demokratickým principům právního státu založenému na úctě a svobodám k právům člověka. Zákonodárce tím porušil principy právní jistoty, důvěry v právo, jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv jako stěžejní principy demokratické společnosti. Porušil též právo dotčených subjektů vlastnit majetek,“ konstatoval soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Ústavní soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku vyhlašování Jirsa.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že nejde ve své podstatě o daň, ale o snížení restituční náhrady. Podle ÚS v tomto případě nešlo o čestný úmysl naplnit státní pokladnu primárně, ale o něco jiného,“ uvedl Jirsa.
Napadený zákon měl jen tři stručné články, jejichž účinnost se projeví 1. ledna 2020 v zákonech o daních z příjmu a majetkovém vyrovnání s církvemi. Pokud by ÚS nezasáhl, pak by náhrady podléhaly 19procentnímu zdanění.
Podle Ústavního soudu není zdanění finančních náhrad daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti jde o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun |
V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.
První návrh na zrušení kontroverzního zákona podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu.
„Komunistická krádež“
Prezident Miloš Zeman plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který se postavil proti zdanění církevních restitucí, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Rozhodnutí ÚS v otázce restitucí je třeba respektovat, uvedl premiér Andrej Babiš. Je dál přesvědčený, že náhrady byly chybně vypočtené a podivně schválené.
Obdobně na závěr ÚS reagovala i ministryně financí Alena Schillerová. Rozpočet si podle ní poradí s výpadkem, který bude znamenat rozhodnutí ÚS o církevních restitucích. „Ústavní soud je jediná autorita, která mohla takto rozhodnout,“ řekla. „Já podporovala zdanění nikoliv zpětně, ale do budoucna, týkalo by se to náhrad vyplacených po účinnosti novely,“ dodala.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek také zdůraznil, že se musí s verdiktem soudu teprve podrobně seznámit. „Měl jsem v ruce různé názory a byly i ty, že to naše rozhodnutí ústavní je, nakonec vrcholný verdikt je v rukách Ústavního soudu,“ řekl. Peníze vybrané ze zdanění restitucí mohly podle něj směřovat na památky. „Doufám, že ty peníze i tak u památek skončí a účel bude naplněn i takto,“ konstatoval.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru uvedl, že ti, kteří se podíleli na této komunistické krádeži, mají garantovanou věčnou ostudu.
Ústavní soud zabránil zvůli a bezpráví. Křesťanské církve a Federace židovských náboženských obcí mají garantovány zákonem a smlouvami stanovené částky. Poslanci, kteří se na pokusu o další komunistickou krádež podíleli, mají garantovanou věčnou ostudu. https://t.co/0L3AK7dX42
Rozhodnutí ÚS potěšil i senátora Jiřího Růžičku. „Bravo!“ napsal na svém Twitteru. Obdobně se radovala i strana KDU-ČSL.
Ústavní soud právě zrušil návrh na zdanění tzv. církevních restitucí! Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem. Jen škoda, že jsme s tím museli "obtěžovat" Ústavní soud. Příště líp, @strakovka ;)
Sociální demokracie je podle Hamáčka nadále přesvědčena, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům. „My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek,“ uvedl Hamáček.
Komunisté mají za to, že rozhodnutí soudu je nespravedlivé a že byly pominuty zájmy občanů.Verdikt soudu však respektují. Na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Strana bude ještě zvažovat další postup, podle Kováčika je možné, že se obrátí na evropské instituce.
„Dnes zvítězila spravedlnost,“ komentoval rozhodnutí ÚS předseda ODS Petr Fiala. „Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv,“ napsal na twitteru šéf poslanců STAN Jan Farský.
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík připomněl, že takové rozhodnutí očekával.
Z cyklu cituji sebe:
"Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní."
Církve rozhodnutí ÚS vítají
Rozhodnutí ÚS komentovali také představitelé církví. Kardinál Dominik Duka je rád, že 30 let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. „Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ uvedl ve vyjádření. Římskokatolická církev má dostat nejvíce peněz, za 30 let zhruba 47 miliard korun.
Druhou nejvyšší sumu po katolické církvi má dostat Církev československá husitská. Stát ji na náhradách má zaplatit přes tři miliardy, ročně dostává asi sto milionů korun. „Zrušení zákona o zdanění církevních náhrad Ústavním soudem vítáme a chápeme jako potvrzení toho, že Česká republika je právním státem, řekl, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.
Rozhodnutí uvítala také Českobratrská církev evangelická. „Nález ÚS v tomto kontextu vítáme především jako občané České republiky – s vědomím, že předem dojednané smlouvy a právní pojistky tohoto státu fungují, navzdory návrhům vlády a komunistů,“ uvedl její mluvčí Jiří Hofman.
Rozhodnutí uvítala i židovská obec. „Z našeho pohledu je to na jednu stranu věc povzbudivá, na druhou stranu nijak překvapivá,“ řekl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
